UPOMÍNKA NAROZENÍ ČESKÉHO ANARCHISTY ALOISE A. HOCHA

Ve středu 3. srpna 1888 se narodil český anarchista a člen České anarchistické federace Alois Adalbert Hoch.
Alois Adalbert Hoch (1888-1978) – poslední žijící anarchista ze „starých časů“ a člen ČAF. Narozen 3.8.1888 ve Staré Dobevi u Písku, zemřel 19.9.1978 v Praze. Ing., knihovník, autor popularizačních publikací o technice a dějinách, překladatel z němčiny, ruštiny, angličtiny, francouzštiny a italštiny. Byl posledním žijícím členem České anarchistické federace (z let 1904-1914) zemřel až v roce 1978. Pro anarchistické hnutí přeložil dvě knihy ruského anarchistického teoretika Kropotkina.
Syn učitele, maturoval poblíž rodiště na reálném gymnáziu v Písku v r. 1906. Po studiu na pražské a brněnské technice dosáhl titulu inženýra. V r. 1908 se ještě jako student oděný v čamaře účastnil pohřbu Sv. Čecha (fotografie ve Zlaté Praze). V r. 1909 se stal členem Federace českých anarchistů. Sblížil se s kladenskými dělníky a mosteckými horníky. Seznámil se s anarchistickou literaturou a začal publikovat v Zádruze, Mladém průkopníku, Kalendáři anarchistů, překládal zvláště z francouzské anarchistické literatury. Společně s S. K. Neumannem a jeho anarchokomunistickými skupinami se účastnil v r. 1921 zakládání KSČ. Stal se knihovníkem ministerstva veřejných prací (1920–41), dopravy (1941–45), techniky (1945–51) a nakonec stavebnictví (1951–55). Práce ve státních službách ho přiměla používat řady pseudonymů a značek (Junius, Le Haut, Dobevský, Kolovratský, ad, alad, js, Js, -us, aah, H. aj.).
Rozsáhlé použití pseudonymů v bohaté překladatelské i původní publicistice způsobilo, že podstatná část jeho tvorby s ním nebyla spojována, a zkreslovalo tak intelektuální význam jeho osobnosti v dějinách české kultury. Byl mimořádně sečtělý a znalý několika jazyků. To mu umožnilo přístup k původní francouzské, německé, ruské, angloamerické beletrii i odborné literatuře, se kterou seznamoval čtenáře v Červnu, Proletkultu, Kmenu, Komunistické revui, Panoramě aj., a to v ukázkách, komentářích i samostatných článcích. Napsal řadu původních knih nejen z dějin techniky, ale i z českých a světových dějin. Historie technické revoluce od 70. let 18. století až po první generace počítačů 20. století a historie revolučních zápasů o společenské osvobození (od vzpoury Spartakovy přes husitství, Pařížskou komunu 1871), Za 2. světové války byla jeho manželka vězněna v koncentračním táboře v Ravensbrücku. V té době a také po válce se věnoval reedicím svých nejčtenějších knih. Po vpádu sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968 byl Hoch vyškrtnut z KSČ.
Překlady:
◦ P. A. Kropotkin: Mladým lidem. Sto let čekání, 1920;
◦ P. Kropotkin: Pospolitost, 1922;
Publikované v ČLÁNKY | Komentáre vypnuté na UPOMÍNKA NAROZENÍ ČESKÉHO ANARCHISTY ALOISE A. HOCHA

UPOMÍNKA NAROZENÍ PRŮKOPNÍKA ANARCHISMU VILÉMA KORBERA

Včera 5. srpna jsme si mohli připomenout výročí narození jednoho z nejvýznamnějších průkopníků českého anarchismu Viléma Körbera, který se narodil v roce 1845.
Vilém Körber (1845-1899) patří bezesporu mezi nejslavnější a nejvýznamnějších českých anarchistů Vilém Körber, se narodil 5.8.1845 v Praze. Poprvé byl zatčen ve svých 24.letech společně s členy tajného spolku Blaník, jehož členem byl jeho o čtyři roky mladší bratr Čeněk, v souvislosti s výbuchem pumy před policejním ředitelstvím v Praze. Vílém byl nakonec soudem shledán nevinným a propuštěn na svobodu.
Vilém Körber se opět velmi brzy ocitl ve vazbě Svatováclavské věznice, tentokrát v souvislosti s tzv. královským reskriptem, podle něhož měla být v září 1871 obnovena zemská samospráva, který však byl ihned po vydání opět odvolán. Za jedné noci se v Praze objevily plakáty s úplným textem reskriptu. Překvapená policie zatkla několik osob, mezi nimi i Viléma Körbera. Všichni byli delší čas drženi ve vyšetřovací vazbě, avšak delikty jim dokázány nebyly.
V následujících letech nacházíme Körbera jako jednoho z organizátorů svépomocných snah mezi dělnictvem a průkopníka družstevnictví. Pracoval již v Oulu před svým prvým uvězněním. Svépomocné podniky, které inspiroval, však byly málokdy úspěšné, deficitem skončila i pensijní pokladna, kterou se pokoušel založit.
V druhé polovině sedmdesátých let zahájil novou, velmi významnou etapu své práce. Dne 12. října 1877 vydal v Praze prvé číslo Dělnických listů. V následujícím roce redigoval svépomocí list XX. věk a protiklerikální Volnost. Další z Körberových časopisů vycházel od srpna do listopadu 1880 pod názvem Soudruh, v témže období (kdy Körber spoluzakládal Politický klub dělnický) vydával také protiklerikální Rovnost. Od dubna 1883 vycházel časopis Věk svobody. Všechny z jeho časopisů měly podobný osud: pro nedostatek finančních prostředků, které prohlubovaly časté konfiskace, muselo být další vydávání zastaveno.
Körberova rodina s třemi dětmi žila v neustálé bídě. Často museli měnit i byt, protože nebylo z čeho platit nájemné. Redaktor Vilém Körber se však nevzdával. Dne 9. října 1886 obnovil ve spolupráci s nakladatelem J. Vurstiálem časopis Věk svobody, který sehrál v následujícím období velmi významnou roli. „Cílem naším jest volnost ve všem, rovnost všech a bratrství pro všechny,“ napsal v úvodním čísle. Z podnětu Körberova přítele, brněnského socialisty a později anarchisty Jana Opletala, který navrhoval řídit nový list radikálně, nesl od ledna 1887 Věk svobody podtitul „Časopis sociálně demokratický“.
O vánocích 1887 se v Brně sešel sjezd, jehož úkolem bylo sestavení programu sociálně demokratické strany, k jehož zásadám se přihlásil také Körber a jeho časopis. Hlavní odbyt Věku svobody byl v Praze a jejím okolí a v severozápadních Čechách; k jeho rozšiřovatelům patřil i teplický knihkupec Ludvík Plohn. To byl již Vilém Korber v úzkém kontaktu s nastupující generací severočeských socialistů, především s bouřlivákem a radikálním socialistou Františkem Vágnerem. Po roztržce s vydavatelem Vurstiálem vycházel časopis pod názvem Nový věk svobody.
Vilém Körber byl jedním z účastníků hainfeldského sjezdu, který měl velký vliv na další rozvoj dělnického hnutí. V červenci 1889 byl delegátem pařížského kongresu II. internacionály, který přijal usnesení o oslavě I. máje jako světové demonstrace širokých proletářských mas za osmihodinovou pracovní dobu a k uctění památky popravených anarchistů z Chicaga v USA.
Na stránkách Nového věku svobody a na schůzích mezi dělníky v Praze i na severu rozvinul Körber rozsáhlou agitaci k oslavám 1. máje. Sám se však první oslavy Svátku práce zúčastnit nemohl – strávil jej pod „ochranou“ úřadů novoměstské věznici.
Stránky Nového věku svobody jsou obrazem Körberovy úzké spolupráce se severočeskými dělníky a havíři. Dne 6. dubna 1890 se zúčastnil první veřejné schůze horníků v Souši u Mostu, kde ve svém proslovu vylíčil zhoubnost kapitalistické výroby na dělnické poměry a podpořil požadavek osmihodinové pracovní doby.
V hnutí horníků, sehrál Körber velmi pozitivní roli. Dne 12. července 1890 vydal poprvé přílohu nazvanou Havíř, která byla prvým odborným tiskem horníků. Körberův význam a vliv na rozvoj hnutí neodvislých socialistů (čili anarchistů) na severu „ocenil“ i teplický okresní hejtman, který jej v září 1890 vypověděl z Teplicka. S velkým nadšením bylo přijato Körberovo vystoupení na I. sjezdu horníků a hutníků v říjnu 1891. Na stránkách Nového věku svobody se dozvídáme mnoho podrobností o dění na hornickém severu díky jeho příteli Františku Vágnerovi, anarchistickým spolupracovníkům Petru Wölfelovi či Šimonovi Baksovi (někdy psán jako Baxa).
V roce 1894 vycházel Nový věk svobody s měsíční přílohou Kartáč. Na redakční práci Vilém Körber spolupracoval s dalšími svými souputníky a neodvislými socialisty Josefem Šlehofrem, Jaroslavem Fouskem či Dominikem Maulinim. Do roku 1890 vycházel Nový Věk svobody jako list sociálně demokratický, od roku 1891 se přihlásil k neodvislému socialismu (čili anarchismu).
Vnitřní spory ve vedení sociálně demokratické strany vyvrcholily nakonec téměř neočekávaně Körberovým vyloučením na sjezdu, konaném o vánocích 1891. Důvodem jeho vyloučení byla příslušnost k opozici uvnitř strany tzv. neodvislých sociálních demokratů. Postup proti Vilému Körberovi vyvolal mnohé projevy nesouhlasu. Ještě o dva roky později se na budějovickém sjezdu proti vyloučení postavil např. hornický delegát František Vágner.
Okruh Körberových přívrženců zůstal nejsilnější na severu, což bylo jednou z hlavních příčin zdejšího rozmachu anarchistického hnutí, jehož hlavním představitelem se Vilém Körber stal.
V březnu 1897 založil Politický spolek neodvislých socialistů v Čechách. V srpnu 1898 převzal po Hynka Holubovi a Janu Košťákovi anarchistický časopis Omladina, jehož další vydávání v Duchcově znemožnil okresní hejtman.
Redigoval anarchistický časopis Volné listy, které vycházely v letech 1897-1898. Volné listy navazovaly na žižkovský anarchistický časopis Volný duch vycházející v letech 1894-1896 do kterého psal převážnou část článků společně s vydavatelem a odpovědným redaktorem anarchistou Antonínem Pravoslavem Kalinou a Aloisem Věkoslavem Háberem. Volné listy byly vydávány jako čtrnáctideník v Praze na Smíchově a byly dopředu avizovány v posledním čísle Volného ducha a přešlo na ně také dosavadní předplatné. Zamýšlený podtitul Volných listů jako Časopis anarchistický nebyl úředně povolen, stal se tedy Časopisem volných idejí, později jako Časopis neodvislých socialistů. Vilém Körber v redakci spolupracoval s dalšími anarchisty jeho generace Františkem Novákem, Karlem Lambauerem, Václavem Henišem a do redakce přivedl také svého syna Čeňka Körbera. Za vedení Vilém Körbera se časopis orientoval od původního anarchistického individualismu kolektivistickým směrem, polemizoval se zastánci individualismu v hnutí a s takzvaným etickým anarchismem a vystupoval proti propagandě činu v pojetí Johanna Mosta. Časopis se věnoval otázkám anarchistické organizace a hlásil se ve hnutí k idejím anarchistického komunismu.
V roce 1899 začal vydávat další časopis Předvoj společně s mladým anarchistou Karlem Vohryzkem.
Vilém Körber byl autorem řady brožur a letáků (Ethický anarchismus; Proveditelnost anarchie; Kam spěje sociální demokracie).
Porada českých anarchistů v Lomu dne 16. 7. 1899 byla záminkou k procesu, konanému v listopadu téhož roku. Represivní vlna proti vzmáhajícímu se anarchistickému hnutí znamenala rozpuštění 36 anarchistických spolků a uvěznění několika anarchistických představitelů. Do vazby byl v září 1899 vzat také Vilém Körber, přestože byl již nemocen. Spolu se sedmi dalšími anarchisty byl nakonec zproštěn obžaloby. Mostecké vězení však tragicky ukončilo život jednoho z nejvýznamnějších organizátorů anarchistického hnutí. Viléma Körber zemřel brzy po propuštění z vazby krajského soudu, 11. prosince 1899.
Jeho pohřeb, konaný o tři dny později 14.12.1899, byl tichou manifestací pětitisícového davu. Po Praze byly rozšířeny malé rudé letáky, přinášející pravdu o Körberově smrti. V čele pohřebního průvodu kráčeli stávkující pekaři, početné byly i delegace severočeského dělnictva. Bílá rakev ozdobena kyticí rudých květů a symbolickými okovy, které nebyly odstraněny ani po zásahu policie. Na zvláštní podušce byla nesena Omladina, kterou zemřelý redigoval, nesla ji jeho celoživotní družka anarchistka Ella Skálová. Mezi několika řečníky vynikali jeho anarchističtí přátelé Jan Opletal a Antonín Bouček (straší, jeho syn se později také přidává k anarchistickému hnutí), jenž přednášel revoluční verše. Pohřební obřady byly ukončeny zpěvem revolučních písní. Pohřbu se účastnila i delegace sociálních demokratů v čele s dr. Františkem Soukupem, který prý pro pláč při čtení projevu nemohl ani mluvit.
Pohřeb Viléma Körbra silně prožívali také severočeští horníci se kterými měl blízké vztahy a moc dobře se s ním znali. V archívu Památníku národního písemnictví se zachoval text lidové písně, kterou zaznamenal historik Eduard Štorch podle podání několika lomských havířů. Poslední třináctá sloka zní: „Vilém Körber starý bojovník/ v bastile utýraný/za tři dny jsme pochovali/jeho drahé šediny.“
V roce 1904 byl založen Politický spolek anarchistů Vilém Körber v Čechách. Mezi zakládajícími členy nechyběl také jeho syn Čeněk Körber a není náhodu, že se jeho účastníci rozhodli pojmenováním spolku uctít památku Viléma Körbera a navázat na jeho odkaz. Obdobně na jeho památku založili čeští anarchisté v USA Vzdělávací a zábavný spolek Vilém Körber v Clevelandu ve stejné době.
Publikované v ČLÁNKY | Komentáre vypnuté na UPOMÍNKA NAROZENÍ PRŮKOPNÍKA ANARCHISMU VILÉMA KORBERA

PROČ BÝT ANTIMILITARISTOU/KOU? ANEB REAKCE PRACUJÍCÍCH A MLÁDEŽE NA VÁLKU

„Já budu mluvit proti válce tak dlouho, dokud mi můj hlas vydrží, teď i během války. Tisíckrát bych raději zemřela voláním na lidi, aby odmítli být poslušní, odmítli vojenskou službu, odmítli vraždit své bratry, než bych měla dát svůj hlas při ospravedlnění války, kromě jediné války všech národů proti jejich despotům a vykořisťovatelům – sociální revoluci.“ Emma Goldmanová.
Válka je to nejhorší, co může každého z nás potkat. Proto je důležité důsledně si stát za antimilitaristickým postojem, protože militarismus a falešné vlastenectví je příprava na další ozbrojený konflikt. Není možné volat po míru dalším zbrojením, zvětšováním armády, rozněcováním nacionalistických nálad, militarizací společnosti a apelováním na obranu vlasti. To vše je pouze snaha politiků a bohatých, jak zakrýt naši bídu, zhoubnost námezdní práce a rozrůstajících se sociálních a environmentálních problémů, krizí kapitalismu.
Je to snaha jak odvést naši pozornost a oprávněný hněv od původců našich existenčních problémů. Naším nepřítelem totiž není pracující z nepřátelské země, ale náš domácí mocipán a zaměstnavatel, který nás vysává a štve proti sobě. Úplně stejně je tomu u pracujících v nepřátelské zemi.
Antimilitarismus tak říká, nemiřte na sebe zbraněmi, nevražděte se v jejich válkách, odmítněte se na nich podílet, a když vás donutí vzít zbraň, otočte je na svoje pány, původce svého neštěstí.
Hrdinstvím není volat po více zbraních, posílat zbraně na zabíjení té či oné straně, nebo se dokonce podílet na vraždění přímo na místě. Naopak je i v tak těžké chvíli, když někde opět začnou hřmět děla na povel politických vůdců a generálů, si uvědomit, proč se války vedou a v koho zájmu, a v zájmu nás, jakožto pracujících a mládeže to není! A prosazovat svůj antimilitaristický názor o to hlasitěji než dosud.
Antimilitarismus není projevem slabosti natož zbabělosti, ale síly ducha a svědomí, že nebudeme hrát jejich hru na vojáčky, nebudeme vrahy svých bratrů a sester! Pravým hrdinstvím je odmítnout válku! Pomoci těm, co před válkou utíkají, a nejen ženám a dětem, ale i mužům, co odmítají umírat a stát se vrahy. Hrdinstvím je odmítnout rozkaz vůdců jít do války, rukovat. Hrdinstvím je složit zbraně a dezertovat. Hrdinstvím je protestovat proti válce, zastavit politiky ve vedení války: demonstracemi, generální stávkou, sabotováním válečné výroby a obchodu, odstraněním vládců od moci, vzpourou, sociální revolucí.
Budováním širokého solidárního protiválečného hnutí pracujících a mládeže na obou stranách válečného konfliktu. Rozvíjení komunikace a podpory, místo štvaní se proti sobě a mávání státními prapory. Rozviňme proto jako pracující a mládež společnými silami antimilitaristický černý prapor, který nás všechny spojuje. Protože žádný normální člověk, obyčejný pracující nebo student, si nepřeje válku a smrt.
Současnou válku i hrozbu budoucích válečných tažení může zastavit jen silné emancipační hnutí pracujících a mládeže, které sebou zároveň nese vizi sociálně spravedlivého uspořádání společenských a ekonomických vztahů. Protože jestli zrovna zuří válka či nikoli, šéfové a politici proti nám jako pracujícím vedou ustavičnou tzv. třídní válku.
Anarchistické hnutí od svého počátku jako nedílná součást dělnického hnutí stálo již při jeho formování a v řadách První internacionály vzniklé roku 1864! Vždy zastávalo princip odmítající válku vedenou státy mezi sebou, ať už útočné či obranné povahy. Zastávalo antimilitarismus, ale odmítalo pacifismus. České anarchistické hnutí stálo také u zrodu antimilitaristického hnutí v Čechách v letech 1890 až 1918, v boji proti odvodům a zbrojení. Masové antimilitaristické projevy za první světové války v podobě vzdávání se nepříteli a dezerce českých vojáků, odmítaní plnit rozkazy a střílet, nepodílet se válečné mašinérii, byl důsledek této činnosti. Počet dezertérů vystoupl na několik set tisíc! Odpor proti válce a s tím spojené bídě a strádání se projevil také v zázemí v podobě protiválečných a hladových demonstrací a nezákonných stávek dělnictva. Anarchistické hornictvo po vypuknutí války stálo připravené zahájit generální stávku proti válce, avšak vinou sociálně demokratických vůdců, kteří ze zbabělosti odmítli stávku vyhlásit, zůstali osamoceni a předem poraženi.
Anarchisté chtějí totiž ze společnosti odstranit násilí, a proto chtějí odstranit stát jako násilnickou organizaci, která posvěcuje násilí na pracujících vykořisťovaných vlastníky. Upozorňovali, že válka tzv. třídní je vedena neustále kapitalisty vůči pracující třídě, která zmírá kvůli ekonomickému útlaku bez výstřelu jediné kulky, hladem, nedostatkem léků či pracovních úrazu atd. Tyto počty nejsou nijak malé! Válka mezi státy, je jen důsledek fungování kapitalistických a mocenských vztahů. Pokračováním války proti utlačovaným jen v mnohem brutálnější podobě.
Proto anarchistické hnutí propagovalo a vedlo antimilitaristický boj. Stavělo se proti armádě, odvodům a militarismu, tj. zbrojení. Protože armáda má svůj třídní důvod, slouží k ochraně státu a majetku bohatých, k udržení systému vykořisťování pracujících. To pracující pociťovali při střelbě do stávkujících, proto zaplatilo životem 40 000 účastníků potlačené pařížské komuny svými životy! Armáda spolu s policií tu je nikoliv na ochranu dělnictva, ale aby bylo připraveno potlačit jeho emancipační snahy, které ohrožují vládnoucí a kapitalisty!
Anarchistické hnutí však nebylo nikdy obhájcem pacifismu, protože si uvědomovalo, že vládnoucí a kapitalisté se svého panství nevzdají dobrovolně, že bude nutné si ho vynutit sociální revolucí, a to i za použití násilí a se zbraní v ruce, když to nebude jinak možné a také se zbraní v ruce ji udržet. Koneckonců byli to třeba i čeští anarchisté dělníci, kteří v USA spoluorganizovali ozbrojené oddíly na ochranu stávkujících před soukromými i státními armádami zaměstnavatelů, protože se nechtěli nechat jen tak střílet kapitalisty, co byla v Americe běžná praxe.
Anarchisté jako antimilitaristé, nikoliv pacifisté prosazovali, že pracující, utlačování mají právo vzít zbraň a bránit se, a že je mají použít, aby si prosadili lepší existenční podmínky a prosadili společenský systém jim výhodný. Avšak zásadně odmítali, aby dělníci brali do ruky zbraně pro zájmy vládnoucích, v jejich válkách bez ohledu na to zda jsou v pozici agresora či se bránícího a prolévali krev sebe i dělnických bratrů na druhé straně státní hranice. Anarchisté jsou přesvědčeni, že pracující nemají žádný důvod umírat ve válkách států a za jeho obranu. Oni bojují za zničení státu jako ochranky kapitálu! Proč mají pracující také umírat za vlast, stát, ve kterém nic nevlastní, co jim nadělí leda rány obušky, vězením a posvěcuje jejich vykořisťování? Proč mají umírat a vraždit, aby uchránili práva vlastníků polí, továren a obchodu, který je důvodem jejích bídy?! Proč mají jít vraždit stejné dělníky navléknuté do uniforem nepřátelského státu, kteří mají stejného nepřítele, jako oni sami a který neproleje ani kapku krve? Takto vždy anarchisté chápali antimilitarismus!
Proto anarchistické hnutí bylo vždy mezinárodní, prosazovalo sbratření pracujících napříč státními hranicemi a národy proti společnému nepříteli – vládnoucí a kapitalistické třídě. Proto prosazuje Internacionálu, aby už se prostí lidé nevraždili navzájem ve válkách a naopak volají po tom, aby lid povstal a svrhnul původce válek a námezdního otroctví, bude-li třeba i se zbraní v ruce. Tomu se říká třídní boj! To učinili pracující i rolníci společně s anarchisty v Mexiku na počátku minulého století, poté v Rusku i na Ukrajině ve 20.letech, ale také v Koreji a Španělsku ve 30 letech 20.století s cílem realizovat (anarcho) komunistickou společnost. Dnes můžeme podobné případy sledovat v Mexiku mezi Zapatisty či v Rojavě, i když zde nejde o realizaci komunismu, ale mají svůj třídní charakter.
Proto anarchistické hnutí volalo vždy a bude volat po tom, aby v případě války pracující na obou stranách odmítli jít válčit, jak jim vládci poručí, postavili se jim na odpor a válku zastavili generální stávkou a vzpourou v armádě s cílem nejen zastavit bratrovražednou válku, ale i odstranit vládu a realizovat svobodnou společnost bez nadvlády člověka nad člověkem, bez vykořisťování práce většiny menšinou. Neumožňují-li to současné poměry a uvědomění, přesto odmítnout válčit, dezertovat a nenechat ze sebe udělat vraha pro zájmy státu a vlasti. Proto je tak důležité věnovat veškerou svoji energii budování masového anarchistického hnutí a propagaci antimilitarismu mezi široké masy lidu.
VÁLKU PALÁCŮM, MÍR CHYŠÍM! ANI HALÉŘE, ANI MUŽE NA MILITARISMU!
LETÁK V PDF KE STAŽENÍ ZDE:
Publikované v PROHLÁŠENÍ | Komentáre vypnuté na PROČ BÝT ANTIMILITARISTOU/KOU? ANEB REAKCE PRACUJÍCÍCH A MLÁDEŽE NA VÁLKU

NOVÉ TRIČKO „NO WAR BUT CLASS WAR“

Cena 280 Kč (30 Kč je poštovné). Platba na účet Zádruhy: 1024164477/6100 (Equa bank). Objednat lze e-mailem: spolekzadruha@riseup.net, nebo zprávou na našem Facebooku či Instagramu. Napiš počet, velikost a doručovací adresu. Po připsání platby odesíláme. Vždy v pondělí a středy. Tričko je benefiční na podporu činnosti Zádruhy.

Publikované v ČLÁNKY, TRIČKO "NO WAR BUT CLASS WAR" | Komentáre vypnuté na NOVÉ TRIČKO „NO WAR BUT CLASS WAR“

ANARCHISTICKÉ SPOLKY V USA (1904-1906)

  • Mezinárodní Sociální Dělnický Podporovací spolek Volnost v Bradley 
  • Volná skupina anarchistů v Beyesville 
  • Svobodná obec v Maynardu 
  • Skupina Bezvládí v New Yorku
  • Skupina českých revolucionářů v New Yorku (1905)
  • Všeslovanská skupina v New Yorku (1904)
  • Klub mezinárodní propagandy v New Yorku (1905)
  • Družina nové doby v Chicagu
  • Česko americký dělnický Sokol v Chicagu 
  • Čtenářská beseda v Bridgeport
  • Dělnický kooperativní spolek v Bridgeport (1903)
  • Česko vzdělávací skupina Rovnost v Passaic (1905)
  • Volná skupina anarchistů v Kipling (1903)
  • Čtenářský vzdělávací spolek Lidumil v Dilonvalu (1904)
  • Česko dělnický vzdělávací spolek Svornost v Dilonvalu (1891-)
  • Čtenářská beseda ve Wheeling Creek
  • Volná skupina anarchistů v Clevelandu (1905)
  • Česko americký dělnický Sokol ve Winfield (Long Island)
  • Dělnická vzdělávací skupina v New Yorku (1907)
  • Čtenářsko debatní spolek Volnost v Clevelandu (1906)
  • Dělnická Omladina v Elizabeth (1906)
  • Pivní klub v Dillonvalu
  • Debatní krúžek v Saint Louis (1906)
  • Česko americký dělnický Sokol v Newarku
  • Volná skupina anarchistů ve West Hoboken (1906)
  • Česko americký dělnický Sokol ve West Hoboken
  • Československá organizace Pokrok v Plum Rum (1907)
  • Československá organizace Pokrok v Bradley (1907)
  • Volná skupina anarchistů v Union Hill (1907)
  • Česko americký dělnický Sokol v Passaic 
  • Česko americký dělnický Sokol v New Yorku
Publikované v ANARCHISTICKÉ SPOLKY V USA (1904-1905) | Komentáre vypnuté na ANARCHISTICKÉ SPOLKY V USA (1904-1906)

SEZNAM ČLENEK VŠEOBECNÉHO SPOLKU DĚLNIC „POKROK“ V MOSTĚ (1901 – 1911)

  • Staňková Anna (zakládající členka)
  • Šrajbrová Marie (zakládající členka)
  • Kraitlová Marie (zakládající členka)
  • Suchánková (zakládající členka)
  • Šilhánková Anna (zakládající členka)
  • Šilhánková Marie (zakládající členka)
  • Součková (zakládající členka)
  • Tománková Marie (zakládající členka)
  • Vyhnálková Marie (zakládající členka)
  • Černá Anna (zakládající členka)
  • Šourková (zakládající členka)
  • Dobrá Teresie (zakládající členka)
  • Beranová Josefa (zakládající členka)
  • Šimicová Rozárie (zakládající členka)
  • Macounová Josefa (zakládající členka)
  • Glázová (zakládající členka)
  • Kubínková Marie (zakládající členka)
  • Špiclová Marie (zakládající členka)
  • Matějková Marie (zakládající členka)
  • Matějková Františka (zakládající členka)
  • Andělová Františka (zakládající členka)
  • Maisnerová Josefa (zakládající členka)
  • Diršmídová (zakládající členka)
  • Herajtová Anna (zakládající členka)
  • Matičková Marie (zakládající členka)
  • Ungrová Anna (zakládající členka)
  • Stádliková (zakládající členka)
  • Nováková (zakládající členka)
  • Zeminová Anna (zakládající členka)
  • Zrnová Marie (zakládající členka)
  • Charvátová Anna (zakládající členka)
  • Staňková Leontýna (zakládající členka)
  • Singulová Marie (přijata 2.6.1901)
  • Tránová Anna (přijata 1.7.1901)
  • Kratochvílová Anna (přijata 1.7.1901)
  • Zrnová Marie(přijata 6.9.1901)
  • Krejčíková (přijata 6.9.1901)
  • Mertlová (přijata 6.9.1901)
  • Čepeláková (přijata 6.9.1901)
  • Kratochvílová (přijata 6.9.1901)
  • Dvořáková Marie (přijata 27.10.1901)
  • Sochorová Antonie (přijata 1.12.1901)
  • Šípková Amálie (přijata 1.12.1901)
  • Mertlová Johana (přijata 1.12.1901)
  • Nováková Marie (přijata 5.1.1902)
  • Kratochvílová Marie (přijata 5.1.1902)
  • Strolena Rosarie (přijata 5.1.1902)
  • Štyková Františka (přijata 5.1.1902)
  • Žemličková Josefa (přijata 26. 1. 1902)
  • Kešnerová Františka (přijata 2. 2. 1902)
  • Lukešová Růžena (přijata 2. 3. 1902)
  • Jíchová Františka (přijata 2. 3. 1902)
  • Cajthamlová Kateřina (přijata 6. 4. 1902)
  • Konvalinková Marie (přijata 6. 4. 1902)
  • Veverková Anna (přijata 4.5. 1902)
  • Pašková Anna (přijata 1.6. 1902)
  • Končalová Anna (přijata 1.6. 1902)
  • Sejkorová Anna (přijata 1.6. 1902)
  • Peštáková Filoména (přijata 9.11. 1902)
  • Laitnerová Anna (přijata 9.11. 1902)
  • Peterová Marie (přijata 9.11. 1902)
  • Vodrážková Josefa (přijata 1. 3. 1903)
  • Sedláčková Aloisie (přijata 1. 3. 1903)
  • Vébrová Teresie (přijata 1. 3. 1903)
  • Rabasová Františka (přijata 1. 3. 1903)
  • Tůmová Josefa (přijata 1. 3. 1903)
  • Talacká Rozárie (přijata 5.4.1903)
  • Beránková Anna (přijata 5.4.1903)
  • Uhlíková Eleonora (přijata 3.5.1903)
  • Jíchová Františka (přijata 3.5.1903)
  • Lukešová Růžena (přijata 3.5.1903)
  • Ptáková Antonie (přijata 5.7.1903)
  • Kulhánková Marie (přijata 2.8.1903)
  • Ipserová Anna (přijata 2.8.1903)
  • Podolková Františka (přijata 2.8.1903)
  • Šimicová Rozálie (přijata 2.8.1903)
  • Sochorová Marie (přijata 1.11.1903)
  • Krajtlová Anna (přijata 3.1.1904)
  • Perglová Augusta(přijata 7.2.1904)
  • Krajtlová B. (přijata 7.2.1904)
  • Bobková (přijata 7.2.1904)
  • Jelínková (přijata 7.2.1904)
  • Kolaříková Anna (přijata 13.3.1904)
  • Podolková (přijata 13.3.1904)
  • Vyhnálková (přijata 13.3.1904)
  • Konvalinková (přijata 13.3.1904)
  • Pašková (přijata 13.3.1904)
  • Balínová Anna (přijata 3.4.1904)
  • Brotánková Anna (přijata 5.6.1904)
  • Písařovičová Růžena (přijata 5.6.1904)
  • Ptáková Antonie (přijata 5.6.1904)
  • Nová Anna (přijata 8.1.1905)
  • Havrlíková Marie (přijata 8.1.1905)
  • Vojáčková Marie (přijata 5.2.1905)
  • Hrubá Božena (přijata 5.3.1905)
  • Kratochvílová Anna (přijata 2.4.1905)
  • Šmídlová Marie (přijata 4.6.1905)
  • Kučerová Anna (přijata 4.6.1905)
  • Švarcová Josefa
  • Nosková Marie (přijatá 1. 10. 1905)
  • Syncová Johana (přijata 3.12.1905)
  • Vyskočilová Berta (přijata 4.2.1906)
  • Krausová Josefa (přijata 4.2.1906)
  • Chybová Marie (přijata 4.2.1906)
  • Rajtrová Josefa (přijata 4.2.1906)
  • Sadlová Františka (přijata 1.7.1906)
  • Černá Antonie (přijata 1.7.1906)
  • Tovosková Antonie
  • Pašková Anna (přijata 5.8.1906)
  • Albrechtová Kateřina (přijata 5.8.1906)
  • Srbecká Anna (přijata 9.9. 1906)
  • Snopová Antonie (přijata 9.9. 1906)
  • Šmauzová Růžena (přijata 9.9. 1906)
  • Šarlová Antonie (1906)
  • Poková (1906)
  • Prchalová Kateřina (přijata 2.2. 1907)
  • Kaslová (1907)
  • Pousková (1907)
  • Gastlová (1907)
  • Lidecká Anna (1907)
  • Kohoutová Anna (přijata 7.7. 1907)
  • Perglová Augustýna (přijata 7.7. 1907)
  • Dvořáková Aloisie (přijata 7.7. 1907)
  • Holmanová Anna (přijata 4.8. 1907)
  • Hůlová Marie (přijata 4.8. 1907)
  • Aulická Cecílie (přijata 4.8. 1907)
  • Aulická Anna (přijata 4.8. 1907)
  • Hůrková Kateřina (přijata 8.12.1907)
  • Hůrková Kateřina (přijata 6.10.1908)
  • Cechlová Marie (přijata 2.2.1908)
  • Ptáková Antonie (přijata 5.4.1908)
  • Havlíštová Anna (přijata 3.5.1908)
  • Moravcová Marie (přijata 2.8.1908)
  • Hladečková Antonie (přijata 8.11.1908)
  • Špačková Anna (přijata 5.12.1908)
  • Tumandlová Kateřina (přijata 7.2.1909)
  • Kopecká Eleonora (přijata 7.2.1909)
  • Zíková Kateřina (přijata 7.2.1909)
  • Pecháčková Marie (přijata 7.2.1909)
  • Poková Anna (přijata 7.2.1909)
  • Hrubá Božena (přijata 7.2.1909)
  • Kučerová Anna (přijata 7.2.1909)
  • Prchalová Františka (přijata 7.2.1909)
  • Soprová Marie (přijata 7.3.1909)
  • Soprová Anna (přijata 7.3.1909)
  • Koláčková Marie (přijata 7.3.1909)
  • Havlištová Viktorie (přijata 4.4.1909)
  • Svobodová Ela (přijata 4.4.1909)
  • Blumentálová Rozárie (přijata 2.5.1909)
  • Kašová Marie (přijata 2.5.1909)
  • Rajchová Anastásie (přijata 2.5.1909)
  • Mlynářiková Marie (přijata 6.6.1909)
  • Mařtaríšková Jana (přijata 6.6.1909)
  • Prchalová Kateřina
  • Najbrtová Františka (přijata 4.7.1909)
  • Zichová Kateřina
  • Navrátilová Barbora (přijata 14.11.1909)
  • Snopová Antonie (přijata 5.12.1909)
  • Břešťáková Josefa (přijata 2.1.1910)
  • Šmídová Růžena (přijata 2.1.1910)
  • Kuzcová Marie (přijata 2.1.1910)
  • Šárlová Františka
  • Hrůzová Anna (přijata 6.2.1910)
  • Šteinerová Anna (přijata 1.5.1910)
  • Šleichertová
  • Habrdlíková Marie (přijata 3.7.1910)
  • Kůrková Kateřina
  • Pecháčová Marie
  • Abramová Eleonora (přijata 13.11.1910)
  • Šarlová Františka
  • Neubertová Františka
  • Jílková Josefa (přijata 5.2.1911)
  • Hrdinová Anna (přijata 5.2.1911)
  • Vyskočilová Berta  (přijata 14.5.1911)
  • Satnusová
  • Čihulová
  • Krobová
  • Maštalířová
  • Kudová Anna (přijata 14.5.1911)
  • Jenčová Marie (přijata 14.5.1911)
Publikované v SEZNAM ČLENEK VŠEOBECNÉHO SPOLKU DĚLNIC "POKROK" V MOSTĚ (1901 - 1911) | Komentáre vypnuté na SEZNAM ČLENEK VŠEOBECNÉHO SPOLKU DĚLNIC „POKROK“ V MOSTĚ (1901 – 1911)

ADRESÁŘ MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY (1893 – 1898)

  • Abrahám Antonín (1866 – ?) – Chicago
  • Ackerman M. – Dillonvalle
  • Ackerman V. – Drill
  • Adamec Matěj (1873 – ?) – Cleveland
  • Adamec Stanislav – New York
  • Adamec František – Baltimore
  • Adamec – Astorie
  • Adámek J. – Saint Louis
  • Adamíra B. – Chicago
  • Akrman Václav – Drill
  • Akrman M. – Dillovalle
  • Aníž Antonín – Cleveland
  • Babka Josef – Chicago
  • Babka M. – Town of Lakem
  • Babor Karel – Chicago
  • Bacílek J. – Cleveland
  • Balač Josef – Baltimore
  • Bálek František- Passaic
  • Balej – Chicago
  • Bartík Antonín – Baltimore
  • Bartoň V. – Chicago
  • Bartoň A.- Saint Louis
  • Bartůněk J. – Baltimore
  • Básl Jan – Cleveland
  • Baumgartner Josef – Cleveland
  • Bayer J. – Newark
  • Baxa Stanislav – Allergheny City
  • Bednář Jakub – Saint Louis
  • Bělský A. – Chicago
  • Belšán František – Dillonvalle
  • Belšán Antonín (?-1958) – Cleveland
  • Belšán Jaroslav – Cleveland
  • Belza Josef (1868 – 1949) – New York
  • Benda – New York
  • Benda – Cleveland
  • Benedikt Josef – New York
  • Benedikt – Winfield
  • Beneš A. – New York
  • Beneš V. – New York
  • Beneš J. – Chicago
  • Beneš Václav – Chicago
  • Beneš V. – Woodville
  • Beneš Albert – Woodville
  • Beneš Čeněk – Cleveland
  • Benda – New York
  • Beran Josef – Drill
  • Beran František – Mount Pleasant
  • Beránek J. – Town of Lake
  • Beránek Václav – Wheeling Creek
  • Beránek Josef – Wheeling Creek
  • Beránek Václav – Drill, Belmont/Dillonvale
  • Beránek Vojtěch – Drill, Belmont
  • Beránková Marie – Wheeling Creek
  • Berečka Ferdinand – Baltimore
  • Berk František – Mount Pleasant/ Saint Louis
  • Bernajdr Matěj – Bridgeport/Drill
  • Bernášek František – Chicago
  • Bernášek A. – Chicago
  • Bernreiter František – Cleveland
  • Bertl Eduard – Steel Bellmont
  • Bílek Josef B. – Chicago
  • Bílek E. – New York
  • Bilwachs – Chicago
  • Binder Jan – New York
  • Binderová M. P. – New York
  • Bistřický V. – Cleveland
  • Blacký M. – Passaic
  • Bláha E. – Saint Louis
  • Bláha Gustav – Chicago
  • Bláha Jan – Chicago
  • Bláhová Marie – Chicago
  • Blahník L. – Bound Brook
  • Blažejovský A. – Chicago
  • Blecha New Bedford
  • Blešmith A. – Allegheny City
  • Bobek – Chicago
  • Boček Karel – Chicago
  • Bohdan J. – Chicago
  • Bodan V. – Chicago
  • Bohdanová Meggie – Chicago
  • Bozděch J. – Saint Louis
  • Brabec Josef – Cleveland
  • Brada Kristof – Dillonvale, Jefferson
  • Brada K. – North Judson
  • Brada – Maynard
  • Bradáč V. – Newark/ West Hoboken
  • Bradáč J. – Chicago
  • Braun O. – Maynard
  • Brouk František – Pittsburg
  • Brož Ferdinand – Cleveland
  • Brozík Tomáš – Mount Pleasant
  • Brožík V. – Mount Pleasant
  • Brožík Josef (1855 -1932) – Mount Pleasant
  • Brožík František – West Overton
  • Březovský Josef – New York
  • Březovský František – West Hoboken
  • Bucl – New York
  • Buček Tomáš – Newark/Nutley/Franklin/Union Hill
  • Buček – New York
  • Budil – New York/ Chicago
  • Budín V. – West Hoboken/Union Hill
  • Bulín B. – New York
  • Burda – Chicago
  • Burda Vojtěch – Drill
  • Burda A. – Dillonvalle
  • Burda František – Drill Bellmont
  • Burdová – Drill
  • Burda František – Belaire / Drill
  • Burda Vojtěch – Belaire
  • Burian J. – Mount Pleasant
  • Bušek V. – Lorain
  • Bystřický V. – Cleveland
  • Calta M. – Mount Pleasant /Cleveland (1897)
  • Cellner A. – Mount Pleasant
  • Cibilák V. – Cleveland
  • Cimler Václav – Franklin
  • Cimler Jarolím – New York
  • Cimler Jaroslav – Newark
  • Cimler Karel – Newark
  • Cimler V. – Newark
  • Cimler Karel – Nutley
  • Cimler Ludvík – New York
  • Císař – Chicago
  • Citta – Chicago
  • Cupka Petr – Newark
  • Cupka František – Newark
  • Cvach M. – Chicago
  • Čada M. – Coal City
  • Čada Vojtěch – Chicago
  • Čáka August – Cleveland
  • Čáp Josef – Cleveland
  • Čapek František – Town of Lake
  • Čapek Th. – White Plaines
  • Čáslavský Neb. – Lincoln
  • Částka Josef – New York
  • Čechová Anna – Woodville
  • Čejka L. – Medford
  • Čejka – Chicago
  • Čejka Antonín J. – Saint Louis
  • Čekan J. – Mount Pleasant
  • Čepelák – Chicago/New York
  • Čermák A. – Chicago
  • Čermák E. – New York
  • Černý Vincenz – Chicago
  • Červenka Karel – Chicago
  • Červenka – Milwaukee
  • Český – Baltimore
  • Čihák – New York /Brooklyn
  • Čítek Jan – Cleveland
  • Čítková Fanie – Cleveland
  • Daniel Jan – Chicago
  • David E. – Newark
  • Dejmek Václav – Chicago/Town of Lake
  • Dejmková Rosa – Chicago
  • Dezort Josef – Cleveland
  • Dezortová Johana – Cleveland
  • Dítě – New York
  • Dítě František – Chicago
  • Dleska Jan mladší – Bridgeport/Drill
  • Dleska Jan starší – Bridgeport/Drill
  • Dobiášová Marie – New York
  • Doležal J. – Cleveland
  • Doležal Karel – Cleveland
  • Doležal – New York
  • Doležal M. – West Hoboken
  • Doležálek Wilém – New Bedford
  • Doležálek – West Hoboken
  • Douděra Alois – New York
  • Drahoš J. – New York
  • Drážník Alexandr – Coal City
  • Drbohlav Jan – New York
  • Drbohlav – Chicago
  • Drda L. – Passaic
  • Držka Anton (1864 – 1915) – Chicago
  • Dudáček J. – Chicago
  • Dudáček M. – Chicago
  • Dufek – New York
  • Důša František – Passaic
  • Důša Jan – Passaic
  • Důša Pavel – Nutley/Franklin/New York
  • Dvořáček – Baltimore
  • Dvořáček Jaroslav – Maynard
  • Dvořák František – Baltimore
  • Dvořák V. – Cleveland
  • Dvorský Karel – New York
  • Dvorský František – Astorie
  • Eckert – New York
  • Edelstein A. – Cleveland
  • Egrmajerová Anna – Cleveland
  • Eggert František – Cleveland
  • Ekl S. – Mount Pleasant
  • Engelthaler Vojtěch – Town of Lake
  • Engers – New York
  • Erhard M. – Chicago
  • Fafejta Antonín – Chicago/Grand Crossing
  • Faidl Karel – Cleveland
  • Farajzl František – Cleveland
  • Feit Petr – Dillonvalle, Jefferson/ Sherodsville
  • Fencel Jan – Bound Brook
  • Fenzl V. – Mount Pleasant
  • Feuchtner Karel – Pittsburg
  • Fiala J. – Chicago
  • Fiala Alois – Town of Lakem
  • Fiala František – New York
  • Fiala J. – Cleveland
  • Fiala Eduard – Cleveland
  • Fialka R. – New York
  • Fichler – Cleveland
  • Filip Josef Eds. – Baltimore
  • Filip – Chicago
  • Fischer Alois – Baltimore
  • Fišer V. – Perrypolis
  • Fleischman M. – New York/ Chicago
  • Florián J. – New York
  • Forejt A. – New York
  • Formánek – New York
  • Fouček V. – Saint Louis
  • Foukal František – Cleveland
  • Fousek Jaroslav (1871 – 1940) – Cleveland
  • Fousek František. – Cleveland
  • Francová Anežka – Baltimore
  • Frank Ferdinand – Allegheny City
  • Franta Václav – Cleveland
  • Fruhauf (Fryhauf) Josef – Cleveland
  • Fuchs Jan – Town of Lake
  • Fuchs A. – Dillonvalle
  • Funke – New York
  • Furst František – Town of Lakem
  • Galla František (1859 -?) – Chicago
  • Gerčák S. – Drill
  • Glasser Martin – New York
  • Haber Pavel – New York
  • Haber M. – New York
  • Haduk – Cleveland
  • Hain J. – Dillonvale, Jefferson
  • Hájek Antonín – Saint Louis
  • Hájek Karel – New York
  • Hájek B. – Chicago
  • Hajný Michael – Passaic
  • Hajšman J. – Drill
  • Háka František – Cleveland
  • Hakl L. – Chicago
  • Háková Anna – Cleveland
  • Hamous Jan – Grand Crossing/Chicago (1897)
  • Hampl Stanislav – Cleveland
  • Hán M. – Grand Crossing
  • Hanousková Antonie – Baltimore
  • Hanuš Jan – Bellaire/Drill
  • Hanzl V. – Mount Pleasant
  • Hanzlík V. – Cleveland
  • Hanzlík František – Cleveland
  • Harmáček Josef – Town of Lake
  • Hašek V. – Chicago
  • Hatina František – Mount Pleasant /Uniontown
  • Hauser František – Cleveland
  • Havel František – Chicago
  • Havel – Passaic
  • Havel L. – Newark
  • Havlíček František – Newark
  • Havlíček František – Nutley/Franklin
  • Hejda V. – Coal City
  • Hejduk A. – Cleveland
  • Hejduk František – Cleveland
  • Hendrych František – Lafayete
  • Herink František – Bridgeport/Drill
  • Herink Štěpán (1871 – 1945) – Bridgeport/Drill
  • Herinková Marie (1871 – 1959) – Bridgeport/Drill
  • Herink František – Drill Bellmont
  • Herink J. – Dillonvale, Jefferson/Drill
  • Herll – New York
  • Hermáček J. – Chicago
  • Hermáčková J. – Chicago
  • Hermes Antonín – New York
  • Herold – Chicago
  • Hess František – Chicago
  • Hinšt (Hynč) Václav – West Hoboken
  • Hlad V. – Cleveland
  • Hlava Jan – Allegheny City
  • Hlad A. – Edwardsville
  • Hlad František – Drill Bellmont
  • Hlad František – Maynard
  • Hlad Václav – Cleveland
  • Hlásek – Chicago
  • Hlaváček František – Moon Run
  • Hlaváček Rudolf – New York
  • Hlaváček Roman – New York
  • Hlaváček Alois – New York
  • Hlaváček Jan – New York
  • Hlaváček František Josef- New York
  • Hlaváčková Josefina – New York
  • Hlíňák Josef S. – Chicago
  • Hnát – Elisabethport
  • Hodek Matěj (1856 – 1924) – Chicago
  • Hodina – Chicago
  • Hofmanová B. – Passaic
  • Hojer František – Cleveland
  • Hoker M. – Dillonwale
  • Hoker Josef – Dillonvale, Jefferson
  • Holbus Jan – Bridgeport/Drill/Woodville
  • Holbus František – Drill
  • Holeček – New York
  • Holý B. – Chicago
  • Hollman – Saint Louis
  • Holub František – Bridgeport
  • Holub Jan – Drill/Wheeling Creek
  • Holubová Marie – Newark
  • Holub – Bellaire
  • Homolka František – New York
  • Honický C. – Cleveland
  • Honz J. – Dillonwale
  • Honzík Václav – Lafayette
  • Hopp R. – Town of Lake
  • Hora A. – Chicago
  • Horáček – New York
  • Horák František– Passaic
  • Horal J. – Chicago
  • Horálek Josef – Woodville
  • Horatlík Valentin – Elizabeth (1862 – 1896)
  • Hospodář Antonín – Winfield
  • Hospodářová Antonie – Winfield
  • Hošek Josef – Elisabetport
  • Houdek – Cleveland
  • Hoyer František – Cleveland
  • Hrabák Jan – Drill, Belmont
  • Hrabák – Maynard
  • Hrabánek Antonín – Cleveland
  • Hraban – Cleveland
  • Hrbek Augustin (1873 – 1897) – Winfield/Newark/Žirovnice
  • Hrdina J. – New York
  • Hrdina Jindřich – Elisabethport
  • Hrdlička Josef – Elisabetport
  • Hrdlička Romuald – Portland
  • Hrdlička R. – New York/Franklin
  • Hrdlička B. – New York
  • Hromádka Alois – New York
  • Hromádko František – New York
  • Hromádko Stanislav – New York
  • Hromádko J. – New York
  • Hromádko V. – New York
  • Hrubant A. – Town of Lake
  • Hrubant J. – Chicago
  • Hrubý František – Dayton
  • Hrubý František – Elisabetport
  • Hrubý – New York
  • Hrůša – Chicago
  • Hrych T. – Chicago
  • Hřebík František – Cleveland
  • Hříbal František – Mount Pleasant
  • Hubata J. – Baltimore
  • Hubátka – Elizabeth
  • Hubený – New York
  • Hudec V. – West Overton
  • Hudec František – Mount Pleasant
  • Hudec J. – Mount Pleasant
  • Hudec – New York
  • Hudec J. – Chicago
  • Hudec Václav – Mont Pleasant
  • Hula Čeněk – Chicago
  • Hulec A. – Cleveland
  • Humell – New York
  • Huml Jan – Drill Bellmont
  • Humlová Marie – Wheeling Creek
  • Hůrka – New York
  • Hus Karel – New York
  • Hybner Václav – Allegheny City
  • Hybner – New York
  • Hynčík – Passaic
  • Hynek J. M. – Chicago
  • Hyrmer Antonín – Cleveland
  • Chadraba V. – Chicago
  • Charvát M. – New York
  • Charvát Josef – Dillonvale, Jefferson
  • Charvát Petr – Chicago
  • Charvát J. F. – Cleveland
  • China – Chicago
  • Chlad V. – Cleveland
  • Chmelík Jakub – Cleveland
  • Chmelík M. – Cleveland
  • Chodora – West Hoboken
  • Chochol T. K. – New York
  • Chochola Václav – Mount Pleasant/West Hoboken/Union Town
  • Chochola – Chicago
  • Choura František – Woodville/Clevelnad/Glendalle
  • Chudoba Jiří – Cleveland
  • Chudobová Anna – Cleveland
  • Chum – Chicago
  • Chuml Leopold – Chicago
  • Chyba Ferdinand – New York
  • Jäger Alois – New Bedford
  • Jahelka J. – New York
  • Jakubovský František – Cleveland
  • Janáček Antonín – Cleveland
  • Janata A. – New York
  • Janda Josef – Saint Louis
  • Janda František – Chicago
  • Janáček A. – Cleveland
  • Janeček J. – Mount Pleasant
  • Janeš V. – Chicago
  • Jánošík – New York
  • Janoušek Josef – Allergheny City
  • Janota František – New York
  • Jareš František – Cleveland
  • Ječný Josef – Baltimore
  • Jedlička Jan – Cleveland
  • Jedlička E. – New York
  • Jelen Václav – Grand Crossing
  • Jelínek – New York
  • Jelínek František – Montgomery/Chicago
  • Jelínek Antonín – Chicago
  • Jenčke A. – Cleveland
  • Jetel – Con.
  • Ježek J. – Drill Bellmont/Cleveland
  • Ježek V. – Mount Pleasant
  • Ježek – Chicago
  • Jícha Matěj – Drill Bellmont
  • Jílek M. – New York
  • Jíně Alois – New Bedford
  • Jiráček Václav – Cleveland
  • Jirák A. – Chicago
  • Jirana František – Lafayete
  • Jiřička Josef – New Bedford
  • Jiřík Josef – Cleveland
  • Jíša J. – Cleveland
  • Jonáš František – Chicago
  • Jonáš J. – New York/Brooklyn
  • Jonata František – New York
  • Jůn J. – New York/Nutley
  • Jůn – Newark
  • Jungman Ed. – Cleveland
  • Jungman – Chicago
  • Juptner – New York
  • Juránek Jan – Bridgeville
  • Jurnečka Josef – Elisabethport
  • Kadlčák František – New York
  • Kadlec Josef – Allegheny City
  • Kahoun J.  – Chicago
  • Kálal J.- Saint Louis
  • Kalčic V. – Chicago
  • Kalista J. – Baltimore
  • Kalus – Cleveland
  • Kalva Václav – Cleveland
  • Karas Tomáš – Saint Louis
  • Karasová Anežka – Chicago/Town of Lake
  • Karásek František – Cleveland
  • Karban Antonín – Allegheny City/Ellwood City
  • Karel Jan – Steel Bellmont
  • Karela – Chicago
  • Karnosch L. – Steel Bellmont
  • Karnosch Jan – Steel Bellmont
  • Karnosch A. – Steel Bellmont
  • Karnoš Alois – Neffs/Dilonvalle
  • Karnosch Ludvík – Neffs/Dillonvale
  • Karýsek – Cleveland
  • Kasal Alois – Town of Lake
  • Kasík Antonín – Town of Lake
  • Kasík Václav – Federal/ Woodville
  • Kasík František – Bridgeport/Drill
  • Kasík Jindřich – Drill
  • Kaše J. – Cleveland
  • Kaše Karel – Cleveland
  • Kaše A. – Cleveland
  • Kaucký František – Chicago
  • Kebl – Cleveland
  • Keller Josef – New York
  • Klar – New York
  • Klaška Karel – West Hoboken
  • Klecan – New York
  • Klečak – New York
  • Klein J. – Saint Louis
  • Kleňha V. – Chicago
  • Klíma František – Cleveland
  • Klíma Josef – Kansas City
  • Klíma – New York
  • Klímová Johana – New York
  • Klimt Josef – Saint Louis
  • Klimt Václav – Saint Louis
  • Klír Josef – Cleveland
  • Klosz Martin – Cleveland
  • Kňakal – New York
  • Knor František – Cleveland
  • Kočár Josef – Chicago
  • Kočí – Grand Crossing
  • Kočí František – Drill
  • Kočí Val – Drill
  • Koděra – New York
  • Kodet František – Cleveland
  • Kodetová Marie – Cleveland
  • Kohn František – Winfield
  • Kohout Alois- Saint Louis
  • Kohout B. – Saint Louis
  • Kohoutek František – Cleveland
  • Kolář V. – Cleveland
  • Kolář Albert – Cleveland
  • Kolbek Jakub – Passaic
  • Kolčicová Berta – Chicago
  • Koman Josef – Cleveland
  • Kondelík M. – Mount Pleasant
  • Kondrat H. – Drill
  • Koníček Václav – Cleveland
  • Konigsmark Antonín – Dillonvalle
  • Konopásek – Chicago
  • Kopal Jan – Chicago
  • Kopáč Jan – Saint Louis
  • Kopecký František – New Bedford
  • Kopecký Jan – New Bedford
  • Kopecký O. – New York
  • Kopečný – New Bedford
  • Kopta A. – Chicago
  • Korecký J. – Cleveland
  • Koreček J. – Chicago
  • Košař Kašpar – Chicago
  • Košař Matěj – Drill, Belmont
  • Košařová Marie – Drill, Belmont
  • Kotěra Josef – Steel Bellmont/Neffs
  • Kotěra E. – Cleveland
  • Kotlaba J. – New York
  • Kotouč František – Steel Bellmont/Brookside
  • Kotouč František – Neffs / Brookside
  • Kotrba František – Riverhead
  • Koubek Petr (1873 – 1919) – Chicago/Cleveland
  • Koudelka E. – Union Hill
  • Kovář František – Elisabethport
  • Kovařík V. – Cleveland
  • Kovařík František – Cleveland
  • Kovařík Josef – Dillonwalle
  • Kozák V. – Chicago
  • Kozler František – Chicago
  • Kožený František – Chicago/New York
  • Kožený V. – Chicago
  • Kožich Tomáš – New York
  • Krabec V. – Chicago
  • Král A. – Cleveland
  • Král Petr – New York
  • Král Václav – Newark
  • Král V. – New York/Newark
  • Král Josef – Chicago
  • Král – ELisabethport
  • Králiček – Cleveland
  • Krása B. J.  – Saint Louis
  • Krátký František – Monroeville
  • Krátký A. – Chicago
  • Kratochvíl J. – Mount Pleasant
  • Kratochvíl J. – Woodville
  • Kratochvíl J. – Chicago
  • Kratochvíl – West Orange
  • Kraus Michal – Passaic
  • Kraus J. – Federal
  • Kraus Leopold (1863 – 1911) – Cleveland
  • Krausová Anna – Passaic
  • Kraušelová Valburga – Wheeling Creek
  • Krčík – Chicago/Town of Lake
  • Krčma – Winfield
  • Krebs A. – New York/ Baltimore
  • Krech – Bayone
  • Krein – Passaic
  • Krejča J. – Chicago
  • Krejča František – Chicago
  • Kreml – Chicago
  • Kresl Josef – Bound Brook
  • Krchov V. – Drill/Cleveland
  • Kroc – Chicago
  • Kromfořt – Chicago
  • Kroupa Jan – New York
  • Kroupa Jan – Milwaukee
  • Kroupa František – Cleveland
  • Kroužilka Vilém (1879 – ?) – New York
  • Krsek Alois (Luis) – Park Ridge/New York
  • Krška – Chicago
  • Kryl J. – Cleveland
  • Křenek L. – Chicago
  • Křepela – New York
  • Křesťan – New York
  • Křikava Josef – Grand Crossing
  • Křikava František – Grand Crossing
  • Křítek – Chicago
  • Křivánek V. – Cleveland
  • Kříž – Elisabethport
  • Kříž Antonín – Baltimore
  • Kříž J. – Saint Louis
  • Kříž J. – Brainwood
  • Kříž H. – Kansas
  • Křížek Josef starší – New York (1837-1893)
  • Křížek Josef mladší – New York
  • Kuba V. – Mount Pleasant
  • Kubán František – Chicago
  • Kubant – Baltimore
  • Kubela Karel – New York
  • Kubík J. – New York
  • Kubů – West Hoboken
  • Kučera František – Walkersmill
  • Kučera Václav – Cleveland
  • Kučera Vavřinec – Cleveland
  • Kučerová Christina – Wheeling Creek
  • Kučera František – Allegheny City
  • Kudlata Václav (1850 – ?) – New York
  • Kuchař Vojtěch – New York
  • Kuchařík – Chicago
  • Kulda J. – Baltimore
  • Kulovaný František – Lafayete
  • Kumbera Jan – Cleveland/Drill
  • Kumbera J. – Wheeling Creek
  • Kuna František – Cleveland
  • Kuňar J. – New York
  • Kunc František – Cleveland
  • Kuncl Josef – Lorain
  • Kunciter František – Edwardsville
  • Kuncová Aloisie – Cleveland
  • Kupec Josef- Nutley/Newark
  • Kupka Bohumil (1866 – 1913) – Cleveland
  • Kupka Jan – Newark
  • Kupka Jan – Nutley/Franklin
  • Kupka J. – New York
  • Kusý – New Bedford
  • Kuthan Jan – New Bedford
  • Kuthan A. – Cleveland
  • Kutil – New York/Brooklyn
  • Kvasnička A. – New York
  • Květoň František – Chicago
  • Květoun – Chicago
  • Kvítský – New York
  • Kýp Antonín – Town of Lake
  • Kypta František – Chicago
  • Kypta A. – Chicago
  • Lajn Josef – Allegheny City
  • Lamberk Alois – Newark
  • Lamberský – Chicago
  • Lamička – Loyalhana
  • Lang František – Cleveland
  • Lašťovka Alois – New York
  • Laub – New York
  • Laurman Karel – New Bedford
  • Leber Antonín – Newark
  • Lebruška – Chicago
  • Lehmíř Josef – Cleveland
  • Leitner – Elisabethport
  • Leuner Antonín – Chicago
  • Levendovský E. – Passaic
  • Levitus E. – Town of Lakem
  • Lexa – Chicago
  • Liebshner František – Chicago
  • Lippert Václav – Allegheny City
  • Lippert František – Allegheny City
  • Lisý František – Cleveland
  • Lisý J. – Cleveland
  • Liška Martin – Drill, Belmont
  • Liška Vít. – Drill Bellmont
  • Lord J. – Coal City
  • Lucek J. – New York
  • Ludvík Rajmund – Cleveland
  • Lukáš M. – Chicago
  • Lukáš – New York
  • Lukeš Josef – Cleveland
  • Lupač Antonín – Chicago
  • Macák M. – Chicago
  • Macek Josef – Wilmerding
  • Mach J. – Cleveland
  • Macháček Josef – Chicago
  • Macháček František – New York
  • Machek František – Chicago
  • Majer V. – Cleveland
  • Malata J. – New York
  • Malíková Marie – Chicago/Town of Lake
  • Malinský Filip – Cleveland
  • Malý Čeněk/Vincent (1861 – 1907) – Cleveland
  • Mareček J. – Chicago
  • Mareček – Desplaines
  • Marek – West Hoboken
  • Marek J. – New York
  • Marek Karel – Cleveland
  • Mareš František – Chicago
  • Mareš Matěj – Cleveland
  • Maršík V. – Chicago
  • Martínek J. – New York
  • Martínek František – Orange Valley
  • Martínek – Elizabeth
  • Maroušek František – Chicago
  • Maroušek Stanislav – Baltimore
  • Mařík J. – Chicago
  • Mašek – New York
  • Mašek František – Chicago
  • Mašek Alois – Chicago
  • Mašín J. – New York
  • Mašín W. – New York
  • Mašovský M. – Cleveland
  • Matějka J. – Woodville
  • Matějovič Mr. – New York
  • Mates – Chicago
  • Matička J. – New York
  • Matoušková Marie – Baltimore
  • Mazanec Tomáš – Saint Louis
  • Mazanec František – Saint Louis
  • Mazourek – New York
  • Maxa A. – Cleveland
  • Medlík – Cleveland
  • Medlík – Baltimore
  • Meloun J. – Town of Lake
  • Mencl J. – Cleveland
  • Mentlík František – Baltimore
  • Menza – West Hoboken
  • Mertl Antonín – New York
  • Měšťanová Agnes – New Bedford/Cleveland
  • Míchal František – Manitovoe
  • Michálek J. – West Hoboken
  • Michna Eduard – Cleveland
  • Mikolanda Jakub – Chicago
  • Mirka Karel – Cleveland
  • Mirošovský Václav (1877-?) – Chicago
  • Mirovský J. – New York
  • Mitáček Tomáš – New York
  • Moder František – Sherodsville/Dillonvalle/Springfield
  • Moos Antonín – Allerhgany City
  • Moravec František – Cleveland
  • Mošovský V. – Cleveland
  • Mošovský M. – Cleveland
  • Motyčka Bedřich – New York
  • Motyčka Jan – New York
  • Motyčka M. – New York
  • Motyčka František – New York
  • Moudrý František – Cleveland
  • Mourek František – Chicago
  • Mráček J. – Elizabethport
  • Mráz František – West Hoboken
  • Mudra J. W. – Cleveland
  • Mudra – New York
  • Mudroch František – Town of Lakem
  • Mulač V. – Chicago/Vanderbilt
  • Muller A. – New Bedford
  • Mužík Josef – Bound Brook
  • Mužík František – Passaic
  • Myška – New York
  • Nádeníková M. – New York
  • Nagl Adolf – New York/Chicago
  • Náprstek – Allegheny City
  • Nárta – Chicago
  • Navrátil Jan – Mount Pleasant
  • Nedelhaus – New York
  • Nedvěd František – Drill
  • Neckář Josef – Chicago
  • Nekvasil J. – New York
  • Němec J. – Bayone
  • Němec – New York
  • Němeček V. – New York
  • Nepovida E. – West Hoboken
  • Nepovida J. – West Hoboken
  • Nesládek Antonín – Chicago/Town of Lake
  • Neuder Petr – Saint Louis
  • Neumanová Alžběta – Chicago
  • Nosek Petr – Baltimore
  • Nová Božena – Cleveland
  • Novák Josef – Chicago
  • Novák Antonín – New York
  • Novák František – Cleveland
  • Novák Josef – Cleveland
  • Novák František – New Baltimore Station
  • Novák M. – Lafayete
  • Nováková Marie – Passaic
  • Novodvorský Jan – Baltimore
  • Novotný J. – Cleveland
  • Novotný V. – Cleveland
  • Novotný Jan – Bound Brook
  • Novotný Antonín – Baltimore
  • Nový M. – Chicago
  • Nový V. – Cleveland
  • Nový František – Cleveland
  • Nykodím – Chicago
  • Nymberger Antonín – Cleveland
  • Nymberger Josef – Cleveland
  • Nymberger Jaroslav – Cleveland
  • Ochman František – Mount Pleasant
  • Ondruška J. – Cleveland
  • Opatrný V. – Cleveland
  • Oplíštil Josef – Cleveland
  • Ostatek – New York
  • Osvald J. – Saint Louis
  • Otásek František – Woodville
  • Otcovský – Chicago
  • Ouděl – Chicago
  • Padílek Josef – Allerhgany City/Moon Run
  • Pachl J. – Chicago
  • Paierle František – Chicago
  • Pajdl – Chicago
  • Pala – West Hoboken
  • Palata Jan – Newark/Franklin
  • Paleček – New York
  • Paleta A. – Carbon
  • Palla – Union Hill
  • Panc M. – Wheeling Creek
  • Panc Matěj – Bridgeport/Drill
  • Pančoška František – Chicago
  • Pasta Jan – Wilmerding
  • Papež Matěj – Cleveland
  • Papežová Marie – Cleveland
  • Pařílek M. – Chicago
  • Patera František (1877 -1914) – Cleveland
  • Patera Petr – Trawn
  • Patera – Thurber. Texas
  • Patočka J. V. – Irvin
  • Pavel – Chicago
  • Pavel Jan – Thurber, Texas
  • Pavlovičová – Cleveland
  • Payer – Chicago
  • Pech J. – Maynard
  • Pech H. – Elisabethport
  • Pech – Chicago
  • Pech V. – Grand Crossing
  • Pech Stanislav – Cleveland
  • Pelikán V. D. – Chicago
  • Perglerová A. – Chicago
  • Perlich – Woodville
  • Pernica Petr – Baltimore
  • Pero Vojtěch – Dillonvale
  • Pešt Tomáš – Cleveland
  • Pešek Josef – Wheeling Creek/Drill
  • Pešek Josef – Chicago
  • Pešout A.- Saint Louis
  • Peter – Chicago
  • Petráň František – Baltimore
  • Petržílek J. – Topeka
  • Pezl Josef – Dillonvalle
  • Pezl František – Drill
  • Pfeifer Tomáš – Mount Pleasant
  • Pfeifer J. – Mount Pleasant
  • Pfeifer – New York
  • Pícha – Chicago
  • Pilník – New Bedford
  • Pintiš – Chicago/Baley
  • Pískač J. – Cleveland
  • Piskáček J. – Saint Louis
  • Pitra František – Town of Lakem
  • Plaček – Chicago
  • Plaišel Eduard – Cleveland
  • Plocek Josef – New York
  • Plzák – Chicago
  • Pokorný M. – Cleveland
  • Pokorná Marie – Cleveland
  • Pokorný Josef – Baltimore
  • Pokorný J. – Mount Pleasant
  • Pokorný J. – Long Island City
  • Pokorný Chas. – Cleveland
  • Polák Jan – Newark
  • Polák František – Cleveland
  • Pomazal – Chicago
  • Poncar Antonín – Bridgeport/ Drill
  • Poncar A. – Wheeling Creek
  • Pos J. – Maynard
  • Posekaný František – Cleveland
  • Pospíšil Josef – New York
  • Pospíšil A. – Jeny Lind
  • Pospíšil – New Bedford
  • Pospíšil A. – Rockwale
  • Potůček Maggie – Cleveland
  • Povýšil – Elisabethport
  • Pražák Karel – San Francisco
  • Procházka František – Baltimore
  • Procházka Karel – New York
  • Procházka Václav – New York
  • Prokeš Josef (1870 – 1937) – Drill, Belmont
  • Prokeš V. – Drill, Belmont
  • Prokorát Antonín – Baltimore
  • Proš Josef – Drill, Belmont
  • Převradský Antonín – Cleveland
  • Převrátil – New York
  • Přibyl Josef (1860 -1929) – Newark
  • Přibil J. – New York
  • Přikryl B. – Chicago
  • Pulpit J. A. – New York
  • Purcel J. – Passaic
  • Rada Emanuel – Chicago
  • Radoš B. – Town of Lake
  • Radouš S. – Chicago/Town of Lake
  • Radouš František (1874-?) – Chicago
  • Raffel Al. – Saint Louis
  • Raimund Ludvík – Cleveland
  • Rain J. – Chicago
  • Raindl J. – Cleveland
  • Raispis J. – Chicago
  • Raiter Jiří – Bridgeport
  • Rajner František- Saint Louis
  • Rataj Hynek – Winfield/Newark
  • Razím – West Hoboken
  • Richetský V. – New York
  • Riš Josef – Cleveland
  • Riška Jan – Federal/Walkersmill
  • Robisut – Chicago
  • Rod Václav – Kirkland/Chicago
  • Rohlík Antonín – Cleveland
  • Rolenec M. – Chicago
  • Rosenbaum – Cleveland
  • Rosický – New York
  • Rotta J. – Cleveland
  • Rottová Anna – Cleveland
  • Roubík M. – Town of Lake
  • Rovný M. – Cleveland
  • Rozporka František (1870 – ?) – Passaic
  • Roženská K. – New York
  • Rudolfová Anna – New York
  • Runge Josef – Baltimore
  • Ruta V. – Chicago
  • Rutka Jakub – Passaic
  • Růžička Leopold – West Hoboken
  • Růžička – Cleveland
  • Růžička Jaroslav – Baltimore
  • Ryba V. – New York
  • Rybák Antonín (1859 – 1941) – Cleveland
  • Rýdl – Baltimore
  • Rychlecký – Newark
  • Ryš Josef – Cleveland
  • Ryšlink J. – Bracewille
  • Rytina Alois – Allegheny City
  • Řehák V. – Chicago
  • Řechtáček J. – Lafayete
  • Řezáč J. – Dillonvalle
  • Řezáč Jan – Cleveland
  • Řezáč Josef – Cleveland
  • Řezáč Václav – Cleveland
  • Řezáčová Anna – Cleveland
  • Říž J. – Cleveland
  • Sabatka Michal – Cleveland
  • Sádlo Karel (1869 – 1950) – Saint Louis
  • Sádlo J. – Saint Louis
  • Sádlo C. – Saint Louis
  • Sakryd František (1857 – 1939) – Cleveland
  • Saněk Alois – Steel Bellmont
  • Sape – Baltimore
  • Sedláček Václav – Grand Crossing
  • Sedláček – New York
  • Sedlák Antonín – Cleveland
  • Sedlák – Saint Louis
  • Sedlecký Břetislav (1872 -?) – Chicago/Cleveland/New York
  • Sechter J. – Lafayete
  • Semeracký – Newark
  • Serbusová Marie – Chicago
  • Sháněl Karel – Nutley/Franklin
  • Shejbal Josef – Dillonvalle
  • Schaly J. – Chicago
  • Schamal (Šámal) Martin – Newark
  • Scháněl Karel – Newark /Nutley
  • Schejbal Josef – Dillonwalle
  • Schambergová – Passaic
  • Schleiter – New York
  • Schmeiler J. – New York
  • Schober Josef – Dillonvale, Jefferson
  • Schröder – Chicago
  • Schubiser Jan – Cleveland
  • Schulz František – Newark /West Orange
  • Schutz V. – Cleveland
  • Schwarz L. – Elisabetport
  • Sibek J. – Winfield
  • Skácil Rudolf – West Hoboken
  • Skála Jan – New York
  • Skalický Adolf – Chicago
  • Sklenář Alois – Steel Bellmont /Neffs
  • Skopík – Elisabetport
  • Skoták A. – Allegheny City
  • Skroud – New York
  • Skuhravý J. – Newark
  • Slaich – Baltimore
  • Sláma Josef – Cleveland
  • Slánský V. – Cleveland
  • Slosser A. B. – Edwardsville
  • Smola Jan – Cleveland
  • Smola Antonín – Chicago
  • Smolka Fred. – Chicago
  • Smutný František – New York
  • Sofronková Růžena – Chicago
  • Sobota František – Mount Pleasant
  • Sojka František – Milwaukee
  • Soport František – Chicago
  • Sommer – Wheeling Creek
  • Souček František – Newark
  • Souček Josef – Grand Crossing
  • Soukup Josef – Allegheny City/Drill
  • Spěváček V. – Cleveland
  • Spiřík Martin – Drill Bellmont
  • Spousta Josef – Allegheny City
  • Srp J. – Cleveland
  • Stašek František – Baltimore
  • Stašek František – Cleveland
  • Stein L. – Cleveland
  • Steiner L. – Cleveland
  • Stejskal – Chicago
  • Stochl – New York
  • Strachovský A. – Cleveland
  • Straka Václav – Chicago
  • Stránský J. – Baltimore
  • Stránský – Cleveland
  • Strubl František – Cleveland
  • Středa – New York
  • Stříbrný Jan – Allegheny City
  • Stupka J. – Cleveland
  • Suchá Františka – Woodville
  • Suchan Vojtěch – Hoboken
  • Svoboda Josef – Chicago
  • Svoboda František – Saint Louis
  • Svoboda B. – New York
  • Svoboda František – Mount Pleasant
  • Svoboda V. J. – Cleveland
  • Svoboda František – Cleveland
  • Svoboda Karel – Chicago
  • Sýkora A. – New York
  • Sýkora J. – Chicago
  • Šafařík Josef – Allergheny City
  • Šafránek Antonín – Baltimore
  • Šafránek V. – Saint Louis
  • Šalz Alexandr- Saint Louis
  • Šaman – Cleveland
  • Šampergrová Tereza – Passaic
  • Šanek Alois – Neffs
  • Šebek František – Allegheny City
  • Šebek Josef – Allegheny City
  • Šeffel Josef – Allegheny City
  • Šenk E. – Manchester
  • Šesták Karel – New Bedford
  • Ševčík Václav – Allegheny City
  • Ševčík – New York
  • Ševec A. – New York/Brooklyn
  • Šibor Josef – New Bedford
  • Šic V. – Cleveland
  • Šídlo Josef – Cleveland
  • Šilas J. – Cleveland
  • Šilhan Josef – New Bedford
  • Šíma O. – Town of Lake
  • Šimandl Václav – Lorain/Cleveland
  • Šimek Josef – Passaic
  • Šimek Václav J. – Baltimore
  • Šimek V. – Medford
  • Šimonek – Chicago
  • Šimůnek Vojtěch – Baltimore
  • Šimůnek Václav – Baltimore
  • Šindelář Jakub – Chicago
  • Šíp František – Bayone City
  • Šiška Wit. – Bridgeport
  • Škarka A. – Schenectady
  • Škraba – Cleveland
  • Škroud – New York
  • Škudrna František – New York
  • Šleiter – New York
  • Šleitrová R. – New York
  • Šlanc – Bellaire
  • Šlanc M. – Drill, Belmont
  • Šlanc A. – Drill
  • Šlanc Václav – Cleveland / Drill/Steel Belmont
  • Šlancová Marie – Wheeling Creek
  • Šlancová Eliška – Wheeling Creek
  • Šmarda František – Federal
  • Šmailerová Johana – New York
  • Šmejkal – Elisabethport
  • Šmeks Jan – New York
  • Šmerák František – New York
  • Šmídek Josef – Elisabetport
  • Šmít Josef – Chicago
  • Šmolka František – Chicago
  • Šnajd J. – Cleveland
  • Šnajdr Václav – Edwardsville
  • Šnor – Chicago
  • Šober – Dillonvalle
  • Šoupal S. – San Francisco/Portland
  • Špála V. – New York
  • Špatný Tomáš – Chicago
  • Špína L. – West Hoboken
  • Špitálský Al. – Cleveland
  • Špitálský Antonín. – Cleveland
  • Šrámek J. – Chicago
  • Šrámek Antonín – Chicago
  • Štastka Josef – Bridgeport /Dillonvalle
  • Šťastný B. – Cleveland
  • Štědrovský Petr – Cleveland/ Allegheny City
  • Štědrovská Josefina – Cleveland
  • Štefek – Elizabethport
  • Šteffel V. – Union Hill
  • Šteffel Josef – Dillonvale, Jefferson/Newark
  • Štech V. – Cleveland
  • Šteiner – Cleveland
  • Štibor Josef – New Bedford
  • Štípek František – Chicago/ Astoria
  • Štovíček Václav – New York
  • Štotzký – New York
  • Štrajt František – Saint Louis
  • Šturma V. – Chicago
  • Štýbr – Chicago
  • Šubiser – Cleveland
  • Šulýn – Cleveland
  • Švara J. – Passaic
  • Švarc Antonín – Braidwood
  • Švarc L. – Elisabethport, N.Y.
  • Švarz J. – Baltimore
  • Švec Josef – New York
  • Švejkovský – Cleveland
  • Táborský Antonín – Cleveland
  • Táborská Barbora – Cleveland
  • Tangl – Chicago
  • Tarka Josef – Chicago
  • Tatermuš V. – Chicago
  • Teidl – Cleveland
  • Tejral J. _ New York
  • Teisler – New York
  • Telecký Vincenc – Pawtucket/ New Bedford
  • Ternetz František – Saint Louis
  • Texel – Union Hill
  • Tihera V. – Chicago
  • Titll V. – Cleveland
  • Tobiáš J. – Saint Louis
  • Toman František – Chicago
  • Toman František – Grand Crossing
  • Tománek V. – Mount Pleasant
  • Tomáš Jan – Scherodsville
  • Tomáš – New York
  • Tomášek J. – Chicago
  • Trebach František – Cleveland
  • Treumann Květoslav – New York
  • Triner František – Cleveland
  • Trněný Josef – Cleveland
  • Trnka Josef – Cleveland
  • Trnka – New York
  • Trojan Martin – Cleveland
  • Troněk Václav – Cleveland
  • Třasák Miroslav – Chicago
  • Třešňák Leopold (1866 -?) – Chicago
  • Tůma M. – New York
  • Tůma Petr – Chicago
  • Tůma Jan – Chicago
  • Tůma František – Toledo
  • Tůma František – Cleveland
  • Tůma František – Chicago
  • Tumpach V. – Chicago
  • Turek Josef – Wilmerding
  • Turek V. – Chicago
  • Turek – Sheboygan
  • Turina – Chicago
  • Tvrdík J. – New York
  • Tvrdík – Elmira
  • Tvrdý Sl. M. – New York
  • Tvrdý Antonín – Chicago
  • Tvrdý František – Chicago
  • Tvrdý Josef – New York
  • Tvrdý – Saratoga
  • Tvrdá Marie – New York
  • Tyl Karel (1872 – 1920) – Chicago
  • Ubl J. – New York
  • Ulrich E. – Town of Lakem
  • Unger František – Cleveland
  • Ungerman Emanuel (1865 – ?) – Cleveland
  • Urban V. – Grand Crossing
  • Vacek Alois – Baltimore
  • Václavík – New Bedford
  • Vachalec František (1877 -?) – Cleveland
  • Vachtl František – Saint Louis
  • Vajda František – New York
  • Vajgl J. – Cleveland
  • Valda Josef – New Bedford
  • Valečka Emil – New Bedford
  • Válek J. – Lafayete
  • Valenta Václav – Grand Crossing
  • Valenta František – Chicago
  • Vališ V. – Cleveland
  • Vališ Jan – Cleveland
  • Valter Josef – Grand Crossing
  • Váňa – Chicago
  • Vaňas Josef- Chicago
  • Vaňasová – Chicago
  • Vaněk František – Chicago
  • Vaněk Jan – Hoboken
  • Vaněra Josef – Cleveland
  • Vanouček V. – Newark
  • Vanouček – West Orange
  • Vaňura – Baltimore
  • Vavák František (1874 – ?) – Chicago
  • Vavák Josef (1868 – ?) – Chicago
  • Vávra Josef – New York
  • Včela A. – Saratoga
  • Velek Chas.- Saint Louis
  • Velíšek M. – Cleveland
  • Velíšek V. – Cleveland
  • Verner – New York
  • Veselík František – Chicago
  • Veselý Antonín – Grand Crossing
  • Veselý Antonín – Chicago
  • Veselý František – Cleveland
  • Větrovec Václav – Chicago/ Grand Crossing
  • Veverka – New York
  • Veverka Jan – Cleveland
  • Vilda Jan (1856 -1937) – Cleveland
  • Vilda Josef – Cleveland
  • Vild Václav – Cleveland
  • Vileta Vojtěch – Grand Crossing
  • Vilimovský – Chicago
  • Vilken – Chicago
  • Vilková Marie – Passaic
  • Vinopal František – Cleveland
  • Vintiška Karel – Joint
  • Vitner František – Chicago
  • Vlada J. – New Bedford
  • Vlasák – New York
  • Vlček Alois – Saint Louis
  • Vlk J. – New York
  • Vlna František – Cleveland
  • Vodák A. – Mount Pleasant
  • Vohánka Jan – New York/Troy
  • Vohnutka Karel – New Bedford
  • Voják Antonín – Cleveland
  • Vojáček J. – Cleveland
  • Vojtíšek A. – New York
  • Vokoun František – Chicago
  • Voldřich A. – Chicago
  • Volf – Chicago
  • Volková S.L. – New York
  • Vondas J. – Chicago
  • Vondrák Jan – Cleveland
  • Vondruška – New York
  • Vondruška J. – Cleveland
  • Vopava Václav – Cleveland
  • Voska E. – New York
  • Vostatek V. – New York
  • Vostrý Karel – Grand Crossing
  • Vostrý E. – Grand Crossing
  • Voldřich A. – Chicago
  • Volek L. – Nutley
  • Volková Marie – Nutley
  • Vosmík – Cleveland
  • Votava M. – Chicago
  • Votočilová Marie – Winfield
  • Vrána František – Saint Louis
  • Vrba Alois – Brooklyn
  • Vrbský – New York
  • Vyhnánek František – Elisabethport
  • Vyhnálek – West Hoboken
  • Vyskočil Josef (1872 – 1915) – Cleveland
  • Vysušil Josef – Woodville/Heidelberg/Joint
  • Wachalec František – Cleveland
  • Walda J. – New Bedford
  • Weidersberger – Chicago
  • Wilde J. – Cleveland
  • Winzheimer – Bridgeport
  • Wollenberg – Newark
  • Wolf – Chicago
  • Wolf  František – New York
  • Worle – New York
  • Zadina – New York
  • Zajíc J. – Town of Lake
  • Zaithaml- Cleveland
  • Zampach Vilém (1878 -?) – Allergheny City
  • Zámostný František – Chicago
  • Zastudil Jan – Bellaire
  • Zavadil Josef – Baltimore
  • Zdvořáček – Edwardsville
  • Zeithamer Antonín (1877 -?) – Cleveland
  • Zelenka A. – Cleveland
  • Zelenka František – Chicago
  • Zeman J. – Chicago
  • Zeman – Winfield
  • Zeman F. – New York
  • Zemek A. – New York
  • Zích – New York
  • Zíka František – Chicago
  • Zíka František – Saint Louis
  • Zíka Karel – Saint Louis
  • Zikeš- Saint Louis
  • Zima Josef – Saint Louis
  • Zima V. – Saint Louis
  • Zoufalá – New York
  • Zuska J. – Drill
  • Zvonař Vilém (1876 – 1930) – Chicago
  • Žák Alois (1863 – ?) – Cleveland
  • Žák František – Cleveland
  • Žaloudek Čeněk (1858 – ?) – Chicago
  • Žďárský – Chicago
  • Železný František (1865 – ?) – Chicago
  • Železný J. – Chicago
  • Želibor František (1865 – ?) – Chicago
  • Živný J. – Mount Pleasant
  • Živný Tomáš – Mount Pleasant
  • Žůček – Chicago
Publikované v ADRESÁŘ ANARCHISTŮ Z MDJ (1893 - 1898) V USA | Komentáre vypnuté na ADRESÁŘ MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY (1893 – 1898)

ADRESÁŘ SPOLKŮ MDJ (1883 -1886)

INFORMAČNÍ ÚŘADOVNA MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY PRO JAZYK ČESKÝ

V letech 1883 – 1884 tajemník Jakub Mikolanda.

ČESKÁ TISKÁRNA MEZINÁRODNÍ DĚLNICKÉ JEDNOTY V CHICAGU

Tiskárna byla zřízena na přelomu listopadu a prosince 1885. Sídlila domě s číslem 585 na rohu 18.ulice a Centre Ave v Chicagu.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V CHICAGU č. I (1883)

ČSDS č. I v Chicagu odbývá pravidelné své schůze každou sobotu. Vyjímaje poslední schůzi v měsíci (administrační), jest každému přístup dovolen, do administrační schůze mají pouze členové přístup. Místnost, kde se schůze odbývají nalézá se u Josefa Pavlíčka roh 19 a May ulice. Veškeré dopisy týkající se sekce, nechť jsou adresovány na tajemníka Antonína Hradečného. Pté byl tajemníkem V. Hrůša. V roce 1883 – 1884 tajemník Jan Bartůšek. Kolportérem sekce byl v roce 1883 Jan Zvoník, obstarával například distribuci Kalendáře pro české dělnictvo z Vídně (cena 25 centů).

V roce 1883 ČSDS č. I v Chicagu vydal svým nákladem spisek pod názvem „Sedmdesáttři dní pařížské komuny“. Brožurky se prodávali za 3 centy.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V CHICAGU č. II (1884)

ČSDS č. II v Chicagu odbývá pravidelné své schůze každou neděli u Jakuba Leštiny v č. 577 v Lafflin ulici. V roce 1884 tajemníkem Václav Kolář. V březnu 1885 si spolek našel spolkovou místnost v hostinci Antonína Grilla na č. 101 západní 18. ulice. V listopadu 1885 se spolek přestěhoval do novýcg prostor do nové místnosti pana Kubana na tohu 19 a Laflin ulice.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V CHICAGU č. III (1884)

ČSDS č. III v Chicagu odbývá pravidelné své schůze každou neděli u Kučaby, roh Van Horn a Oakley ulic. V roce 1884 tajemníkem J. Štrobel. Na jaře se stěhuje do místnosti A. Kašpara v č. 929 ve Van Horn street. V roce 1885 zastával post tajemníka Josef Peterka.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V CHICAGU č. IV (1884)

ČSDS č. IV v Chicagu odbývá pravidelné své schůze každou neděli v místnosti občana Smolíka roh Canal a Taylor ulic. Tajemníkem v roce 1884 A. Hradečný. V roce 1885 se skupina scházela v místnosto Česko amerického Sokola na Dekoven ulici. V roce 1885 ve funcki účetníka Lustig.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V CHICAGU č. V (1885)

Počátkem září roku 1885 byla založena nová česká skupina MDJ s názvem Česká sociální dělnická sekce č.V. Působila v 8. wardě. Zřejmě však zakrátko zanikla.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V CHICAGU č. VI (1885)

Dne 4.10.1885 svolali čeští anarchisté veřejnou schůzi na North West v Chicagu za účelem založení nové české skupiny MDJ. Za dobrého počasí se měla porada konat venku na rohu Milwaukee Ave a Division street, za deště pak v Thalia Halle na č. 636 v  Milwaukee Ave. Začátek byl o půl druhé odpoledne. Na stránkách „Budoucnosti“ byla posléze otištěna krátka zpráva o vzniku nové skupiny: „Na North-West v Chicago, utvořila se v neděli pátá česká skupina MDJ. Jest záhodno, by čtenáři a odběratelé „Budoucnosti“ na této straně četně se súčastňovali schůzí skupiny.“ Zakládající schůze se pak konala 11.10.1885 v hostinci Emanuela Smrže na č. 102 ve Wade ulici. Začátek ve čtyři hodiny odpoledne.

ČESKÁ DĚLNICKÁ JEDNOTA V CHICAGU

Česká dělnická jednota v Chicagu vznikla z dřívější české skupiny „Rytířů Práce“. Odbývá schůze každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci Česko anglické svobodné školy v č. 400 na 18 Ulici. V roce 1884 tajemníkem V. Červenka. V časopise „Budoucnost“ se dozvídáme, že organisace „odbývají se nyní přednášky poučné, rozhovory a co nevidět zřídí též spolek ten veřejnou čitárnu, kde mimo jiné, budou vyloženy časopisy dělnické v různých řečích. Spolek přijal v poslední své schůzi program pittsburgského kongresu za svůj a Mezinárodní dělnická jednota jest o jednu nadějnou organisaci bohatší“. Na své čtvtletní schůzi ze dne 29.3.1885 bylo usneseno, aby obyčejné schůze spolku byly odbývány každou poslední neděli v měsíci a zahájeny byly vždy rozhovorem. V roce 1885 účetní spolku Antonín Lustig. V březnu 1886 spolek změnil svůj status a vydal k tomu následující prohlášení: „Dělnická jednota v Chicagu dává tímto u vědomost že přestala býti spolkem podporujícím, podrževši pouze úmrtní fond ku kterému připláceti může, komu tak líbilo. Následkem toho bude moci rozvinouti nyní čilejší život spolkový a jest tedy na dělnictvu aby hojném počtu ku spolku tomu přistoupilo anto poplatek mesíční 10 centů dosti mírný jest pro každého. Spolek pořádati bude pravidelně rozhovory a přednášky z oboru národohospodářského a politického, jakož i veřejná čitárna s hojnými časopisy stojí členům k službám. Nutnost organisace a nejhlavnějšího uvědomění v boji našem o život a existenci uzná každý rozumný dělník a proto nechť přistoupí v řady naše. Čím více nás, tím více vykonati můžem.“

ČESKÁ PEKAŘSKÁ JEDNOTA V CHIVAGU (1884)

Mezi pekařskými dělníky se nacházelo nemálo anarchistů a členů MDJ. A tak netrvalo dlouho a bylo rozhodnuto o založení profesního spolku. Dne 16. srpna 1884 se dobývala První schůze České pekařské jednoty v Chicagu. Schůze se odbývala ve čtyři odpoledne v místnosti pana Koláře na rohu ulic Bunker a Jefferson. V roce 1885 zastával tajemníka Jan Suchý. Spolková místnost se nacházela v dolejší místnosti Česko Amerického Sokola v č. 106 – 108 v Dekoven ulici.

SPOLEK ČESKÝCH TESARŮ A TRUHLÁŘŮ V CHICAGU (1885)

Mezi českými tesaři a truhláři se hlasilo mnoho dělníků, kteří byli zároveň členy MDJ. V roce 1885 odbýval spolek pravidelné schůze každou první a čtvrtou neděli dopoledne v měsíci v místnosti Česko anglické svobodné školy na č. 400 v 18. ulici.

KLUB VOLNÝCH V CHICAGU (1885)

Počátkem dubna 1885 byla v 6. wardě v Chicagu založena nová anarchistická skupina Klub Volných.

SKUPINA MLADÝCH ANARCHISTŮ V CHICAGU (1885)

Počátkem dubna 1885 byla v 6. wardě v Chicagu založena nová anarchistická organizace Skupina mladých anarchistů.

UNIE POMOCNÍKŮ PŘI STAVBÁCH (1885)

Unie pomocníků při stavbách v Chicagu konala schůzi každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci v místnosti Steinera na roju Clayton a Morgan ulice. Začátek v devět ráno. Tajemník J. Žlábek.

ZÁBAVNÝ A DRAMATICKÝ KLUB V CHICAGU (1885)

Zábavný a dramatická klub v Chicagu se sformoval v listipadu 1885. Spolkovou místnost měl v místnosti pana Koláčka na rohu 19. a Loomis ulice schůzi s  přednáškou. Zpočátku se scházel dvakrát do měsíce, v prosinci 1885 se začal scházet týdně každé úterý.

AUTONOMNÍ 12. SETNINA LEHR WEHR VEREINU (ČESKÁ) V CHICAGU (1885)

Násilné potlačování dělnických stávek a demontrací v USA ze strany policie a soukromých milicí ze strany saměstnavatelů, často i za použí střelby, následkem čeho bylo mnho dělníků težce zraněno či zabito, jen utvrdilo Mezinárodní dělnickou jednotu k vytvoření ozbrojených složek dělnictva. Stejné náhledy měly i české skupiny MDJ a tak byla 7.listopadu 1885 svolána českými skupinami MDJ v Chicagu schůze k založení ozbrojené organisace MDJ v místnosti p. Kubáně na rohu 19. a Laflin ulice, kde byla založena Autonomní 12. setnina Lehr Wehr Vereinu (Česká), zde měla skupina pak i spolkovou místnost.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V BRAIDWOOD (1883)

ČSDS v Braidwood má své schůze každou sobotu v síni Česko-Hornického podporujícího sboru. Dopisy týkající se sekce, nechť jsou adresovány na tajemníka Fratiška Krumpose (1883). V roce 1884 se scházela každou neděli a tajemníkem opět František Krumpos.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V GOODLY TOWN (1883)

V roce 1883 tajemník Josef Šlauf. ČSDS odbývala pravidelné své schůze každou neděli u Josefa Plimla v č. 23. Tajemníkem v roce 1884 Josef Pliml. Během roku ho střídá Jan Laciný.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE  V CLEVELANDU č.I (1883)

ČSDS měla svoji spolkovou místnost u občana V. Rychlíka v Croton street 103. V roce 1883 tajemník František Houška. V roce 1884 tajemník V. Kalva. V druhé polovině roku 1884 tajemník Tomáš F. Geiger.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE  V CLEVELANDU č. II (1884)

Na jaře 1884 se clevelandští anarchisté rozhodli v další části města založit novou skupinu  MDJ. Ustanovující schůze se konala 17. května 1884 v síni O. Wlacha na Rocher street.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE  V CLEVELANDU č.III (1884)

Další skupina MDJ v Clevelandu byla založena na přelomu září a října 1884. ČSDS c.II působila ve 14. wardě.  V časopise „Budoucnost“ o vzniku informují následujícími řádky: „Soudruzi naši v Clevelandu založili opět novou skupinu s sice ve 14.wardě. Vítáme  ji vřele v kruhu naší organisace a očekáváme, že po příklau skupiny č.I, s vytrvalostí a přesvědčení bude šířiti zásadu pravé svobody, anarchii.“

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE  V CLEVELANDU č.IV (1885)

Další třetí skupina MDJ v Clevelandu byla založena koncem ledna 1885. Zprávu o jejím vzniku přinesla „Budoucnost“ z 5.února 1885: „V Clevelandu, založena byla opět nová česká skupina MDJ. Jest to jiz třetí číslo. Voláme novým bojovníkům za práva lidu ku další jich činnosti srdečné „Na zdar:““

ČTENÁŘSKÁ BESEDA V CLEVELANDU (1883-?)

Spolek zaznamenáváme v roce 1883, kdy je o něm zmínka v časopise „Budoucnost“, na který přispěl. Další informace chybí.

ČESKÝ DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V CLEVELANDU (1885)

Český dělnický vzdělávací spolek v Clevelandu vznikl koncem července roku 1885 a přistoupil k české sekci Mezinárodní dělnické jednoty. Zpráva o jeho vzniku se objevila na stránkách „Budoucnosti“ v tomto znění: „Nová bašta dělnické organisace. Na západní straně Clevelandu sestoupil se kruh dělníků a založil „Český dělnický vzdělávací spolek“, jenž má býti útulkem všech, po osvobozená z jařma kapitalu toužících a jež starati se má o uvědomění dělnictva o našich snahách a cílech, jakož i postředek k domožení se snah těch. Vítáme nového bojovníka v kruh naší organisace a doufáme pevně, že bude s námi vytrvale kráčeti v boji k vítězství. Veškeré zprávy spolku se týkající zasílany buďtež na adresu? Karel Slapnička, Milford streeet 33 Cleveland Ohio.“ Obdobně informovala o vzniku spolku také Dennice Novověku z Clevelnadu: „Na západní straně se utvořil český dělnický vzdělávací a zábavní spolek. Příští schůze v sobota dne 25. července v domě p. Jos. Pflegra na Clark ave. Kdo by mínil přistoupili, nechť se přihlásí. Karel Slapnička, tajemník. 33 ul. Milford.“

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V MONT PLEASANT

ČSDS odbývá pravidelné své schůze každou neděli u Josefa Hudce v č. 98 na Standart street. V roce 1883 a 1884 tajemník Josef Hudec. V druhé polovině roku 1884 tajemník Václav Anderle.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V STAUNTON

ČSDS odbývá pravidelné své schůze každou neděli u Jana Třísky. Tajemník v roce 1884 Jan Laciný.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V BROWNFIELD

ČSDS odbývá pravidelné své schůze každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci u Františka Malíka. V roce 1884 tajemníkem Josef Tomány. V druhé polovine roku 1884 tajemníkem Václav Hrabák.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V OMAHA

V roce 1884 tajemník F.S. Salda. Schůze se odbývali každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci , ve tři hodiny odpoledne v síni Františka Kašpara v 13. ulici. V roce 1885 jednatel „Budoucnosti“ Josef Kotala. Poté se spolek přestěhoval do síně p. Hoffmanna na 13. ulici.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V BRIDGEPORT

ČSDS odbývá pravidelné své schůze každých čtrnáct dnů u Václava Akrmana. Tajemníkem v roce 1884 František Hering.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V NEW YORKU (1883)

V roce 1883 sekce vydala knížku Manifest strany komunistické, cena byla 6 centů. Dále sekce obstarával předplatné „Dělnických Listů“ z Vídně a dalších časopisů.

RAKOUSKÁ SOCIALISTICKY REVOLUČNÍ LIGA č.1 V NEW YORKU (1883)

Vznikla v roce 1883 s cílem organizovat finanční sbírky pro uvězněné a pronásledované socialisty v Čechách a Rakousku. Prvním tajemníkem byl zvolen Norbert Zoula. V roce 1884 odbývala schůze každý čtvrtek u Antonína Černého v č. 525 na 5th street. Tajemníkem Antonín Černý. V druhé polovině roku 1884 byl pokladníkem či jednatele, který příjímal peníze do sbírky Josef Krepsa. Novým předsedou byl Rudolf Oppel. Změnila se také doba schůzí, ty se nově konaly každé pondělí o půl osmé večer u Antonína Černého, na jeho adresu mělý být takéa adresivány veškeré zásilky.  Fungovala také německá sekce Rakouské socialistické revoluční ligy, ta s escházela každou středu v osm hodin večer v místnosti Josefa Novotného v č. 529 na 5 ulici.

ČESKO DĚLNICKÝ VZDĚLÁVACÍ SPOLEK V NEW YORKU

V roce 1884 půsovil v 54 ulici v New Yorku. Spolek odbýval své schůze každou první a třetí středu v měsíci v místnosti č. 347 východní 54th street. V roce 1884 tajemníkem Bernard Herz. Zpočátku se spolek klonil spíše k „mirným“ socialistům, po vzniku „Budoucnosti“ se radikalisoval a přešel k anarchistickým zásadám.

VYDAVATELSKÉ DRUŽSTVO DĚLNICKÉHO ČASOPISU „PROLETÁŘ“ V NEW YORKU (1884)

Družstvo odbývalo se schůze každý čtvtek v půl osmé hodině večer v místnosti Josefa Novotného v č. 529 na 5.ulici. Tajmníke byl Josef Snížek.

DOUTNÍKÁŘSKÁ PROGRESIVNÍ UNIE Č.1 (5. DISTRIKT) V NEW YORKU

Doutníkařská progresivní unie odbývala své schůze každou neděli v deset hodin dopoledne v místnosti A. Černého č. 525 na 5 ulici. V roce 1884 předseda J. Peřina a výběrčí Jan Moravec.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V UNIONTOWN

ČSDS v Uniontown odbývala 23. března 1884 čtvrtletní schůzi a pro příští čtvrtletí byli zvolení noví funkcionáři. Novým tajemníkem byl J. Toman.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE VE PHILADELPHII

ČSDS ve Philadelphii byla založena v srpnu 1884. Na stránkách „Budoucnosti“ byla sdělena tato krátká zpráva: „Z Philadeplhie nás došla zpráva, že zřízena též skupina M.D.J. Očekávali jsme podobnou zprávu již dávno, jelikož víme, že mezi tolika Čechy, jež se ve Philadelphii nalézá, také inteligentní mužové se nalézati budou. Voláme mladé organisaci srdečné „Na zdar!“ a „Nepovolte!““

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V SAINT LOUIS (1885)

Zakládající schůze české skupiny MDJ v St. Louis, se konala 1. února 1885. Své pravidelné schůze odbývala každou 4. neděli v měsíci ve dvě hodiny odpoledne u Maiera 1713 v 11.lulici. Tajemníkem byl zvolen Jan Schwub. Ten taky napsal do „Budoucnosti“ z života této skupiny z března 1885: „Skupina naše, ačkoliv terpvé před dvěma měsíci založena, vzkvétala vzdor vší protiagitaci, kterou zde zajisté více než kde jinde, všeliké „kopřivky“ jaké se v báhně dnešní společnosti ještě daří – provozují. Soudruzi skupiny naší vzali sobě za úkol, bojovat vší sílou, jak se revolucionářům v plném slova smyslu patří. Aby česká skupina MDJ zmohutněla, dostávalo se i podpory i od dalších skupin MDJ a jak dosvědčuje Jan Schwub: „Také časopis „Die Parole“ nás zde věrně podporuje.“

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V NEW BEDFORD (1885)

Místní česká skupina MDJ byla založena na dělnické schůzi 15.února 1885, jak se dozvídíme z krátké zprávy „Budoucnosti“: „Dne 15. února 1885 založilo více zdejších dělníků českou skupinu MDJ. Soudruzi! Dokažme konečně, že nejsme pouhými odběrateli časopisů, nýbrž i šiřiteli vznešené, listy těmi hlásané idee. Vstupme s pevnou vůlí a úpřimným srdcem do řad vydědných, jichž heslem jest: „Budď pracující žíti, aneb bojujíc mříti!“ Skupina odbývala schůze každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci v bytu Josefa Kraihanzla na č. 11 ve Fulton Court, kam měla být zasílána i korespondence. Tajemníkem v roce 1885 Josef Krainhanzl.

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V MILWAUKEE (1885)

Místní česká skupina MDJ byla založena počátkem března 1885. O jejím založení se dozvídáme ze zprávy otištěné v „Budoucnosti“: „Naší soudruzi v Milwaukee založili konečně českou skupinu Mezinárodní dělnické jednoty. Doufáme, že mladá tato skupina v krátkém čase vzroste tak jak by toho bylo žádoucno.“

ČESKÁ SOCIÁLNÍ DĚLNICKÁ SEKCE V SCHUYLER (1886)

V roce 1886 odbývala skupina své pravidelné schůze každou první a třetí neděli v měsíci odpoledne ve tři hodiny.

Publikované v SPOLKY V USA | Komentáre vypnuté na ADRESÁŘ SPOLKŮ MDJ (1883 -1886)

VALNÁ HROMADA DĚLNICKÉHO SPOLKU „SLADKOVSKÝ“ V PODĚBRADECH (1880)

Dělnický spolek „Sladkovský“ v Poděbradech konal dne 29. srpna 1880 svoji první valnou hromadu. Hromadu zahajoval pozvaný Josef Boleslav Pecka z Prahy, zen navrhl za prozatimního předsedu SMETANU Františka, co bylo přijato. Schváleny stanovy a zvoleni skrutátoři pro volby: KNOBLOCH Josef a TUPÁLEK Josef. Do výboru spolky zvoleni:

  • BLAŽEK František za předsedu
  • JUNGMANN Josef za místopředsedu
  • VOŇKA František za pokladníka
  • CIDLINSKÝ za jednatele
  • VACH Vojtěch za účetního
  • POHL Jar. za člena výboru
  • VACKE Karel za člena výboru
  • FILÍPEK František za náhradníka
  • KNOBLOCH Josef za náhradníka
  • SMETANA František za náhradníka
  • NĚMEČEK František za revisora
  • STROMEL E. za revisora
Publikované v VALNÉ HROMADY SPOLKŮ | Komentáre vypnuté na VALNÁ HROMADA DĚLNICKÉHO SPOLKU „SLADKOVSKÝ“ V PODĚBRADECH (1880)

ZPRÁVA O ZALOŽENÍ VŠEODBOROVÉHO VZDĚLÁVACÍHO A KOOPERATIVNÍHO SPOLKU „VOLNOST“ V MACHENDORFU (1908)

V neděli dne 25. října 1908 byla svolána ustavující valná hromada Všeodborového vzdělávacího a kooperativního spolku „Volnost“ z Vísky u Liberce do Machendorfu. Spolek se ihned ustavil s trvalým sídlem v Machendorfu.

Jelikož rozpuštěním skupiny Č. F. V. O. jsme postrádali života spolčovacího, založili jsme spolek s dobrými podklady a vyzýváme kamarády, kteří se cítí být potlačenými, aby si podali ruce k dílu, a tak zmařili radost našich nepřátel, kteří se domnívali, že nám usadili poslední ránu rozpuštěním Č. F. V. O.

Kdo máš zájem, dostav se do spolkové schůze a staň se členem. Schůze se odbývají vždy: výborová 1. neděli v měsíci a spolková každou druhou neděli v měsíci . Vyzýváme tímto zároveň všechny členy, aby nezapomínali navštěvovati svoji spolkovou místnost.

Za výbor: Jan Svoboda, t. č. předseda, Šourek Josef, t. č. jednatel.

Zdroj: anarchistický časopis „Zádruha“ (1908)

Publikované v VALNÉ HROMADY SPOLKŮ | Komentáre vypnuté na ZPRÁVA O ZALOŽENÍ VŠEODBOROVÉHO VZDĚLÁVACÍHO A KOOPERATIVNÍHO SPOLKU „VOLNOST“ V MACHENDORFU (1908)