Agitace proti válce a ztrojení, proti militarismu a válečným výdajům byla jedním z hlavních bodů činnosti dělnického hnutí od prvních jeho počátků a bylo vždy živě diskutováno o tom, jak se zachovat v případě nebezpečí války nebo jejího vybuchnutí. Antimilitarismus tak můžeme vysledovat již od vzniku Internacionály (Mezinárodního sdružení pracujících), ve kterém nalézáme také anarchisty společně se socialisty. Proto už od roku 1867 byly přijímány rezoluce proti zbrojení a ukládáno sekcím pracujících v jednotlivých státech boj proti militarismu.
Odpor k válce a militarismu z třídního hlediska vyjadřovali anarchisté průběžně, dokladem je například tato báseň z roku 1888 průkopníka dělnického hnutí, redaktora anarchistických časopisů a v době sepsání také předního člena české sekce Mezinárodní dělnické jednoty v USA (International Workers People Assotiaton in America) Františka Josefa Hlaváčka. Česká sekce IWPA sdružovala několik desítek vzdělávacích spolků s několika tisíci členy a do roku 1894 byla hegemonem v americko-českém dělnickém hnutí. Báseň „Dělníci ke svým bratrům v kasárnách“ byla poté publikována ve sbírce „Pochodeň: Básně dělnické v roce 1896. Za světové války ji znovu přetiskly „Volné listy” 15. března 1915.
DĚLNÍCI KE SVÝM BRATRŮM V KASÁRNÁCH
V kolébce malé robátko
Ručinky vzhůru vzpíná,
U něho sedí matinka
Rty svoje na ně vina.
Co za osud as čeká Tě,
Povzdechla si máti –
Až budeš muset do světa
A v cizinu se bráti.
Mé dítě, Tobě souzeno
Být sluhou kapitálu,
Neb s zbraní v ruce plnit řad
K ochraně své či pánů?
Tak vzdychá hořce matka si
Nad budoucností syna,
Již vidí pouta nevolná –
Koho to vlastně vina?
Jak v moře řeky ztrácí se,
Tak míjejí i léta –
Z dítěte jinoch stane se,
Jenž výjde v bouři světa.
Panstvu jinoch se znelíbil,
Ten jinoch svižný, mladý,
Když matku svoji živit měl
Odveden – „do armády“.
Marně mať o něj žádala
Ty neúprosné pány,
A marně sobě vzdychala:
„To mám za vychování…“
Hle k pluku syn je přidělen,
S ním táhne v cizí kraje,
Tam raněn klesl – psalo se:
Umřel pro vlast – a krále.
Toť odměna je pro matku
Za vychování syna,
Teď lká a hořce naříká:
„Čí jest to hrozná vina?“
To že činnost českých anarchistů byla směřována proti militarismu a probíhaly snahy agitace mezi vojáky dokazuje kupříkladu hlášení ze 17. dubna 1895, kdy velitelství pražského armádního sboru upozorňovalo podřízené útvary na to, že se projevují snahy „zanášet socialistické či anarchistické bludy mezi aktivně sloužící vojáky“. Od té doby museli velitelství jednotlivých útvarů pravidelně čtvrtletně podávat hlášení o anarchistech, kteří byli zařazeni do jejich pluků.
Projevy antimilitarismu můžeme vystopovat již Mezinárodní dělnické jednotě v USA, kde „Dělnické listy“ v mnoha článcích píší proti militarismu, jako například v článku z „Vojenský moloch a krev mladého lidu“ z 10. října 1896. Nebo články v časopise „Volnost“ vydávaný v Moravské Ostravě z roku 1897 nazvaném „Válka a vojsko“. A mnoho dalších.