František Synáček patřil k první generaci českých anarchistů. Narodil se 23.března 1874 v Kostelci nad Černými lesy v okresu Český Brod. Vyučil se řeznickým tovaryšem, po přestěhování do Prahy se živil jako číšník.
Počátkem 90 let se zapojil do hnutí dělnické Omladiny. Dle svědectví Josefa Šeráka byl členem spolku Omladina, který se 7.května 1893 sešel v hostinci „U trajců“. Ale učasnil se také schůzí Omladiny v hostinci „U Deutschů“ v Libni. Právě zde se po zakázaných dělnických táborech, 6. července shromaždilo na 800 dělníků a mládeže a táhlo do Strašnic. Dav se rozrostl na víc jak 2000 osob a došlo k památnému střetu s policií a vojskem. Zatčeno bylo na 88 lidí, mezi nimi i František Synáček. Byl dopraven k trestnímu soudu do vyštřovací vazby a zavedeno vyšetřování pro shluknutí, povstání a vzpouru a pro přestupek shromažďovacího zákona. František Synáček stravil několik týdnu ve vazbě, aby pak byl nakonec 30.července 1893 soudem osvobozen.
Patřil mezi vězněné a souzené v slavném procesu s Omladinou v roce 1894, ve kterém stanulo před soudem 76 mladých lidí. U c. k. trestního soudu byl dne 21. února 1894 odsouzen na 6 let těžkého žaláře pro zločin velezrady, zločin urážky císařského veličenstva a rušení veřejného pokoje. Amnestován 3. listopadu 1895 a propuštěn na svobodu.
Již behěm soudního procesu v roce 1894 se při soudním výslechu označil na neodvislého socialistu a tím se přihlásil k hnutí tzv. „neodvislých socialistů“ kolem Víléma Korbera, jak si zpočátku část českých anarchistů říkala, někdy se označovali za „etické anarchisty“, čím se distancovali od Mostovy propagandy činem. Podle hlášení na místodržitelství je od roku 1899 hlášen v policejních zprávách jako anarchista.
Kromě toho byl policií několikrát zatčen i v dalších letech. Rozsudkem trestního soudu v Praze dne 17. června 1896 odsouzen pro přestupek k pětidennímu vězení. Následovalo další zatčení a dne 5. května 1899 soudní přelíčení u c. k. Okresního soudu v Praze, kde je nakonec za přestupek odsouzen k několikahodinovému vězení. Zemský trestní soud v Praze ho 10. února 1900 odsuzuje k 8 měsícům těžkého žaláře a 8 posty. Také v roce 1913 se dostává do spárů okresního soudu ve Vršovících, který jej pro přestupek odsuzuje k 24. hodinovému vězení. Před vypuknutím války se rozhodne emigrovat do USA. Za první světové války se zúčastnil lekářské výpravy, kterou do Srbska vyslala Česká společnost červeného kříže v Americe. S červeným křížem se vypravil pamáhat do válkou zužované Evropy dvakrát. Druhá cesta se mu však nakonec stala osudnou. Počátkem zimy 1915 se jako ošetřovatel nemocných vypravil na novu expedici do Černé Hory. Expedice zahynula na italské válečné lodi při výbuchu miny v přístavu San Giovanni di Medua, která se udála v prosinci tohoto roku.