PROVOLÁNÍ MATKY K TRPÍCÍ LIDSKOSTI DVACÁTÉHO STOLETÍ (1915)

(Ruská matka ve Freedomu):

Obracím se k rozumu a citu žen, chtíc docíliti zakončení obrovského krveprolití, jež zuří v Evropě. Po mnoha měsíců nemluví nikdo o ničem jiném, než o válce, nemyslí o ničem, leč o vyhlazení lidstva: není slyšet nic, jen hřmění děl. Zabíjejí – – ničí a pustoší, aniž by si uvědomili, jaké neštěstí přivozují, aniž by si ujasnili zločin svůj – zločin zrady na lidskosti.
Odnímají nám současně naše syny i naše muže, otce dítek, a tak ponechávají nás nezhojitelné prázdnotě života.

Bez rozdílu plemene a národnosti tento zhoubný mor války ničí životy mužů šlechetných a chrabrých, silných i slabých, bohatých i chudých, živitele rodin, muže nadané, vědátory, umělce, spisovatele, obchodníky – zkrátka všechny zástupce nové generace lidstva, naše jemné plody svědomitě odchované matkami, dobra rodin vždy dbalými. A jak jsme všechny nadějně vzhlížely k realisaci našich snů! Jak jsme sobě vždy přály viděti je žíti plný nezkrácený život, život užitečného pokroku, život, jaký pradědové nám odkázali, život plný vznešených cílů civilisace a jež dítky naše měli stále zpříjemňovati, aniž by rukou svých potřísnili vraždou.

Po dlouhá, dlouhá léta věnovaly jsme se našim mladším i starším chlapcům, abychom z nich vychovaly pěkné, zdravé mladé muže na těle i na duchu, jak hrdy jsme sledovaly jich vzrůst! … Pojednou však zhoubný vichr zavál kol našeho milého domova, a bybí patříme na smutné procesí do neznáma! Budete se tázati jedna druhé, jak započíti boj oproti takové hrůzné vidině – oproti válce? Veřte, každá cesta je dobrá, která vede nás směrem k míru.

Řiďte počiny svoje zcela dle vašeho citu a náklonnosti, jako milující matky a ženy. Slučte se ve skupiny, utvořte spolky za účelem demonstrací velkolepých a šlechetných společenských cílů vašich. Každému, jehož milujete, odhalte vaši nenávist vůči válce. proste mladé i staré, vojáky i oficíry, aby zakončili tuto bezděčnou tragédii. Přesvědčte je, že jich pravým nepřítelem není obyvatelstvo sousedních zemí, nýbrž zaslepená zášť, kterou vzájemně všichni ve svém srdci chovají. Volejte hlasitě a nikdy nezapomínejte, že ve všech zemích my ženy početně předčíme muže. Považte, že za několik těch měsíců trvání války usmrceno již v Evropě na dva miliony mužů, a že během několika týdnů počet tento znásoben bude!

Pospěště, vy chrabré matky Francie, Ruska, Německa, Rakouska, Anglie, Belgie a Srbska! Připojte vašeho hlasu k mému slabému projevu protestu a zahřměte ze všech sil a z hloubi útrob svých proti utracení životů vašoich dítek, jež jsou naší nadějí, naší útěchou, naší radostí; které jsou pravým pokladem našich zemí. Chraňte je, neboť smrt jejich nevykoupí nikoho; neboť jich úmrtí znamenati může toliko ochuzení naší společné vlasti – Země.

Ženy všech zemí, zachraňte vašich dítek, zachraňte vašich mužů!

Tento obsah bol zaradený v ČLÁNKY. Zálohujte si trvalý odkaz.