„Musím napsat několik řádek z našeho uhelného distriktu. Horníci ze státu Ohio měli podepsanou smlouvu, týkající se mzdových a pracovních pravidel, až do 1. května. Ale uhelní baroni, vidouce že uhlokopové v jiných státech pracují laciněji, zaslali nedávno presidentu státní Union of Mineworkers telegram, by svolal konvenci. Každý ví proč. Na konvenci bylo ujednáno, že uhlokopové do 1. května setrvávají na platné smlouvě a nepodvolí se žádné redukci mzdy, kterou nám uhelné společnosti chtěly snížit o 20 procent. Dále bylo usneseno, že se to má dát k odhlasování všem dělníkům ve státě.
Ale naší slavní vůdcové hornické organizace, ti prohnaní darebáci, svolali ještě jednu konvenci a tam to zfixovali a vyprali z jedné vody na čisto. Odhlasovali, že mají dělníci příště kopat uhlí za 50 ctů. tunu, což je veliká redukce mzdy. Nuže, k takové dřině nás odsoudili naší úředníci, kterým platíme $1500 ročně. Tak jsme přijali tedy co nám kapitalisté nabízeli a nyní přece stojíme, neboť „štrekaři“ mysleli, že jím neutrhnou a proto na ty, co pracujou od tuny nedbali. To je však mohlo napadnout, že když nám utrhli na tuně, že jim utrhnou od yardu a proto měli být s námi za jedno. Glide, kdy už dostaneš rozum a vezmeš karabáč Na tu vyděračnou kapitalistickou chátru
a vymrskáš ji ze země! Dělníci, nám nepomohou žádné konvence, kde nás naší zástupci zradí naším vyděračům. My můžeme být osvobozeni jen když celé to nynější nespravedlivé zřízení kapitalistické bude odstraněno. K tomu cíli je potřeba pracovat všemu pracujícímu lidu. Poučováním a agitací k převratu! Na zdar! Se socialistickým pozdravem,
Štěpán Herink, Drill, O., 21. února 1894.“