„Jak je soudruhům známo, stává též v Allegheny, Pa., Český dělnický vzdělávací spolek (Č.D.V.S., místní organizace Mezinárodní dělnické jednoty v USA) a má svou spolkovou místnost v domě Jednoty zdejších českých spolků. Do místnosti té nás Jednota sama dobrovolně přijala. Po celý čas, co v místnosti odbýváme schůze, platili jsme správně a poctivě naše nájemné a ve schůzích jsme se chovali vždy mravně a slušně, tak že nám nikdo nemůže dokázat nějaký sprostý čin. Než přece se najdou jen lidé, kteří jako nepřátelé brojí proti věcem, které svým rozumem neuznávají za správné. A tak se stalo, že 3. února 1894, kdy měl spolek opět odbývat svou pravidelnou schůzi, dostavili se nejdřív tři „andělé strážní,“ kteří nás varovali či spíše zakazovali nám odbývati schůzi. Pravili, jestli máme nějaké „pobuřující letáky“ a snad také mínili nějaký dynamit a bomby, bychom to raději ukryli, neboť prý nám za to neručí, že nedostaneme nějakou prohlídku. (Snad již o nějaké věděli). Neradi prý by viděli, aby k vůli anarchistům přišli k nějaké hanbě nebo ostudě a Amerikáni by prý dokonce řekli, že všichni Češi jsou anarchisté a žádný by nikde práci nedostal. Ti zpozdilci! Hle, tak mluví ti vysloužili socialisti! Mnohý říká: ,,Já jsem byl také někdy socialista, ale když jsem poznal, že to nic není (?), tak jsem toho nechal“. To je moudrost Vysloužilých socialistů! To dokazuje, že oni socialismus nikdy nepochopili! A když se zmíníte o dělnické věci tomu nejzarytějšímu kostelíčkáři, dá vám tu samou odpověď. Z jejich vyjádření jde na jevo, že nás mají za ty nejsprostší tvory a snad dokonce i za lupiče a vrahy (za jaké nás prohlašují kapitalistické listy), jelikož se bojí, aby skrze anarchisty do nějaké hanby a ostudy nepřišli. A přece dosud nemůže se žádnému anarchistovi dokázat, že by byl někoho okradl a uprchnul do Kanady, jak se to může dokázat některým obrvlastencům. kterých již známe několik. A proto vám vy opatrní pánové radím, byste podobné neřesti a zločiny nesvalovali na bedra anarchistů, neboť žádný opravdový a přesvědčený anarchista není schopen takých nepravostí, jak se snad někdo z vás domnívá.“
S bratrským pozdravem František Otásek, Allegheny, Pa., 5. února 1894.